Kolik kilogramů maximálně bychom měli týdně zhubnout?

Zhubnout se dá skutečně extrémně, a to v důsledku plné hladovky. Za týden sedm osm kilogramů. Ale to není zdravé, a navíc je takřka nemožné sníženou váhu udržet. Rozumná redukce je maximálně 1 až 2 kilogramy za týden.

Jaká dieta je bezpečná a co by měla obsahovat?

Odpovím opačně. Nebezpečnost diety spočívá v tom, pokud je jednotvárná. To v našich zeměpisných podmínkách příliš nehrozí. I když se rozhodneme, že se staneme vegetariány a budeme jíst ovoce, zeleninu a občas nějaké vajíčko, ze zdravotního hlediska se zdravému člověku nemůže nic stát. Chci tím říci, že všechny diety, které nejsou pestré a obsahují i nějaké malé množství živočišné bílkoviny, nehrozí ničím negativním.

Musí úprava jídelníčku jít ruku v ruce s dostatkem pohybu?

Vždyť je i reklama na přístroje, kdy údajně můžeme jíst stejně, nepohybovat se, a přesto hubneme. (Smích). To určitě není pravdivá reklama. Bez svalové zátěže, to znamená třeba minimálního pohybu, se zhubnout téměř nedá. Na druhé straně víme, že fyzickou aktivitou se hubnutí jen podpoří. Více se skutečně zhubne dietou.

A jaký význam tedy má fyzická aktivita?

Pomůže udržet redukci hmotnosti. Člověk, který cvičí, má obrovskou šanci, že po skončení diety si svou novou hmotnost udrží. A ještě něco: tlustý člověk, který pravidelně cvičí, má mnohem lepší životní prognózu než obézní i štíhlý s minimální fyzickou zátěží.

Kdy dojde k takzvanému jo-jo efektu a proč?

K jo-jo efektu, tedy návratu na původní hmotnost po třeba několikaměsíční dietě, dojde právě v okamžiku, kdy člověk nemá pevnou vůli a nedokáže si hmotnost udržet. Prostě v určité fázi ho hubnutí přestalo bavit. Třeba proto, že má pracovní nebo rodinné problémy. Většinou takoví lidé ve stresu řeší problémy – čím jiným než jídlem.

Co doporučit pro zhubnutí a udržení snížené hmotnosti?

Jíst méně a všechno. Náš organismus většinou nepotřebuje tolik kalorií, kolik přijímáme. Máme tendenci se přejídat, jíst, dokud se necítíme plní. Mozek nám dá signál, že jsme sytí, asi za 15 minut po dosažení sytosti. Jíme-li pomalu, s přestávkami mezi chody, poznáme sytost mnohem dříve, než když zhltneme velké množství jídla v krátkém čase.

Jíst bychom měli méně a v počtu dávek, na které jsme běžně zvyklí. Když je někdo zvyklý jíst pětkrát denně, ať jí takto dál, ale méně. Jinému stačí jíst třikrát denně. Ale při hubnutí i zde platí, že porce musí být menší. Dnes už máme i účinné léky na hubnutí, které pomohou třeba v okamžiku, kdy dietu skončíme a chceme si hmotnost udržet. Vždy je vhodné se ale poradit s obezitologem.

A co jíst?

Nejvhodnější je zelenina, protože má nejnižší kalorickou hodnotu. Můžeme jí sníst jakékoli množství a neztloustneme.

Jenže tím se většinou nenasytíme.

To je pravda.

A co potom?

Přidat libové maso, například kuřecí, králičí atd. Důležité je nejíst nevhodné vysoce kalorické potraviny, jako jsou uzeniny, tučné sýry a podobně. Svou vlastní dietu si musí každý najít sám. Mnohdy je to střídání omylů. Můžeme se ale i poradit s nutričními terapeuty, kteří nám sestaví jídelníček. My pak budeme hubnout, a nebudeme mít hlad.

Co je pravdy na tom, že bychom měli chodit nakupovat poté, když se najíme?

To je zásadní pravidlo. Obezita je nemoc těla i duše a záleží na tom, jak je člověk naladěn. Vyzkoušejte si to. Jděte do obchodu nakupovat hladoví a sytí. Budete-li hladoví, nakoupíte mnohem více potravin, aniž byste je potřebovali.