Tým, který vedl Andrew Pospisilik a Daniel Schramek z vídeňského Institutu pro molekulární biotechnologii, nejdříve prozkoumal 20 tisíc geneticky upravených vinných mušek – zaměřil se přitom na geny, které ovlivňují látkovou výměnu.

Přitom Rakušané odhalili celkem 500 genů, které působí jak na tukovou tkáň, tak na mozek, svaly či ledviny.

Z pěti stovek variant postupně vyloučili všechny až na jedinou: gen, který označují jako Hedgehog.
Dosud se vědělo, že řídí důležité vývojové procesy v embryu. Podle Rakušanů však hraje také klíčovou roli při tvorbě tukové tkáně u dospělých živočichů. Když rakouští výzkumníci pozměnili u myší činnost genu, projevilo se to sníženou tvorbou tzv. bílého tuku, který slouží jako zásobárna energie v případě vysoké spotřeby kalorií.

„Účinek při manipulaci byl nepřehlédnutelný: dospělé myši zůstaly nápadně štíhlé, přitom ale byly zcela zdravé,“ oznámili Rakušané, kteří svůj objev zveřejnili v časopise Cell.

Vědci doufají, že jejich objev bude použitelný i u lidí. „Potenciál možného lékařského využití je enormní,“ tvrdí. Už nyní má miliarda lidí nadváhu a třetina z nich je chorobně tlustá.