Profesor Carlsen tvrdí, že umělé mléko je stejně kvalitní jako mateřské. Podle něj je naprosto zbytečné, aby ženy cítily vinu za to, že nemohou kojit své děti. Ty živené na sunaru jsou prý totiž stejně zdravé a většina rodiček za absenci mléka nemůže. Nejčastěji u nich dochází k zastavení laktace kvůli nadbytku testosteronu. "Matky s vysokou hladinou testosteronu častěji krmí své děti umělým mlékem," tvrdí norský profesor.

Carlsen vyšetřil 180 těhotných žen, mezi nimiž byly i ty, které porodily malé děti kvůli nadbytku testosteronu. I po zhodnocení dat s přihlédnutím k věku, vzdělání a kouření objevili vědci přímý vztah mezi vysokou hladinou testosteronu a zastavením laktace pár týdnů porodu.

Placenta řídí hormonální procesy

Důvodů, proč má žena zvýšenou hladinu testosteronu, může být celá řada, roli hraje především placenta, která hormonální procesy během těhotenství řídí. A nadbytek testosteronu vede k zakrnění žláz v prsu a problémům s kojením po porodu.

To by ovšem znamenalo, že nekojené děti jsou vystaveny odlišným podmínkám, již když jsou v děloze. Jejich zdraví se utváří již před narozením, a ne vlivem kojení či nekojení. Tato studie byla označena jako velmi kontroverzní a byla odmítnuta řadou britských odborníků. Podle nich jsou výsledky zkoumání "nezodpovědné a přehnané".

Kojení prý snižuje výskyt některých chorob u matek

Vedle odvážného tvrzení o souvislostech mezi hladinou testosteronu matky a zdravím budoucího dítěte byly zveřejněny také závěry studie, podle nichž neexistuje přímá souvislost mezi kojením a prevencí onemocnění, jako je astma či alergie.

Kojení je ovšem spojeno s menším rizikem výskytu srdečních chorob, cukrovky či rakoviny prsu u matky.