Kávu poškodila hlavně studie Bostonské univerzity ze 70 let minulého století. Podle ní zvyšovalo její pití riziko infarktu. Vědci však časem přišli na to, že toto tvrzení je zavádějící podobně jako výzkumy o tom, že víno je zdravější než pivo. Jejich kolegové se příliš soustředili na čísla a pominuli reálný život nebo aspoň sociologii.

Při pozdějších výzkumech totiž zjistili, že pijáci kávy velice často kouří a holdují také tučným jídlům. Stejně tak objevili, že víno nejčastěji pijí lidé se středním a vyšším vzděláním, kteří obecně žijí zdravěji. Proto v prvním případě docházeli k tak pesimistickým výsledkům, a v druhém případě k tak optimistickým údajům.

Neohrožuje srdce, ale ani krevní tlak

Jak to tedy je? Vědci postupem času objevili, že káva nezvyšuje při umírněné konzumaci riziko kardiovaskulárních chorob, včetně srdečních arytmií. Umírněnou konzumací přitom rozumí tři až pět šálků denně, což je zhruba 300 až 400 mg kofeinu.

Také na vysoký krevní tlak nemá kofein žádný zásadní vliv. Na krátkou dobu ho sice u některých lidí zvýší, ale není to zvýšení nijak významné, ani dlouhodobé. Naopak, výzkumy vědců z Vanderbiltovy univerzity z Tennessee ukázaly, že organismus zdravých lidí si během tří čtyř dnů na účinek kofeinu zvykne a toleruje ho. To znamená, že se jim krevní tlak nezvýší ani po kávě. A lidem s hypertenzí se nezvyšoval už druhý den.

Oddaluje spánek

Z materiálů prezentovaných na mezinárodním kongresu v Bangkoku je zřejmé i to, že káva může významně ovlivnit bdělost nebo spánek. Obvykle v dávkách vyšších než 200 mg. Při těch dokáže u některých lidí oddálit dobu, kdy se jim chce spát. Což může být pozitivní stejně jako negativní fakt. Záleží na tom, co lidé chtějí.

U tohoto i dalších údajů však existuje hodně individuálních odchylek. Vyvolávají je rozdíly v metabolismu konkrétních lidí a ty mohou být velice významné.

Platí to i o vlivu kofeinu na psychiku. Prokazatelně mírní a krátkodobě tlumí pocit ospalosti i únavy. Příznivě ovlivňuje také naši bdělost, duševní čilost a pocit dobré nálady. Dokládají to desítky studií a bádání. Řada z nich se týkala i sebevražd.

Lidé, kteří se sejdou nad voňavým šálkem kávy, jsou prý vůči sobě vstřícnější a mají větší sklon přistoupit na přání nebo požadavky svých protějšků.

FOTO: Famous 

Snižuje počet nehod

Hodně prakticky zaměřený byl výzkum Laboratoře pro výzkum spánku při Loughboroughské univerzitě. Zdejší vědci dokazují, že 22 procent vážných dopravních nehod ve Velké Británii zaviní ospalost.

Pokud si však lidé dopřejí hned ráno dva šálky kávy, hrozí jim nejméně trojnásobně nižší nebezpečí dopravní nehody než těm, kteří si je nedají. „Lidé by si měli uvědomit, že jsou na silnici extrémně zranitelní zejména mezi pátou a sedmou hodinou ranní, kdy dochází k většině nehod,“ míní vedoucí výzkumu profesor Jim Horn.

Dva šálky kávy vypité rychle po sobě by podle něj mohly míru nehodovosti výrazně snížit.

Příjemná narkomanie

Herec Tom Hanks dokázal během natáčení vypít i patnáct hrnků kávy. Bulvární noviny hned psaly o tom, že je závislý na kofeinu. Odborníci ale mírnili jejich zápal a poukazovali na to, že v případě kávy je diskutabilní mluvit o něčem takovém.

Navíc nejde o nic dramatického, spíš můžeme mluvit o závislosti psychické. Také Americká psychiatrická společnost uvádí ve svých doporučeních, že riziko závislosti na kávě je zanedbatelné ve srovnání se skutečnými drogami.

Slavný český psychiatr, profesor Jiří Vondráček, dokonce zdůrazňoval, že to je jedna z nejpříjemnějších narkomanií. Navíc prokazatelně posiluje tělo i ducha. Také při předávkování kofeinem nebývají nespavost, podrážděnost nebo rozrušení nijak přehnané. Přesto by je citliví lidé neměli podceňovat.

Složitější to bylo s kofeinem jako dopingem. Řada výzkumů ukazovala na to, že může zvyšovat výkon, prostřednictvím metabolismu v buňkách i díky lepšímu přenášení nervosvalových vzruchů.
Nakonec se ukázalo, že i v tomto případě nejde o nic dramatického, co by mohlo nějak zásadně ovlivňovat výkony sportovců. Mezi ná rodní olympijský výbor proto vyřadil v roce 2004 kofein ze seznamu zakázaných látek.

A těhotné? Můžou ji!

Hodně si diskutovalo také o tom, jestli je káva vhodná pro těhotné ženy. Vědci se nakonec shodli, že bezpečná je pro ně umírněná dávka. Podle anglických odborníků na výživu je to 200 mg denně, podle Americké dietetické společnosti 300 mg denně.

Nad jejím přílišným pitím by se naopak měly zamyslet ženy v přechodu. Káva je ve větším množství mírně močopudná a může zhoršit i hospodaření těla s vápníkem. Pro ženy v klimaktériu, které často trápí řídnutí kostí, to je ale pouze jemné varování před přehnaným pitím tohoto jinak příjemného nápoje.

Nevyvolává ani žaludeční vředy

Káva byla dlouhé roky podezřelá z toho, že nebezpečně dráždí žaludek a podílí se na vzniku žaludečních vředů. U některých lidí sice může někdy přispět k překyselení žaludku. Neexistují však žádné důkazy o vyvolávání nemocí žaludku nebo zažívacího traktu.

Naopak MUDr. Lenora Arabová z lékařské fakulty Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) prokázala na základě analýz různých studií, že pití kafe nás mírně chrání před některými druhy rakoviny tlustého střeva a před zhoubnými nádory na konečníku a játrech.

Arabová se odvolává na výsledky rozboru téměř čtyř stovek výzkumů zabývajících se konzumací kávy a rizikem vzniku rakoviny.

Pokud jde o tvrzení, že zvyšuje cholesterol, to je pravdivé. Jde ale o zvýšení velmi mírné a krátkodobé. Navíc neplatí pro kávu překapávanou přes papírový filtr, na kterém se zachytí tukové látky, jež káva obsahuje.

Ochrana před Parkinsonovou nemocí

Lidem, kteří každý den vypijí čtyř až pět šálků kávy, hrozí až pětkrát nižší riziko Parkinsonovy choroby, než-li lidem, kteří kávu nekonzumují vůbec. To je závěr výzkumu amerických vědců vedených MUDr. Webster Rossem. Choroba postihuje nervový systém, způsobuje třas, potíže s pohybem, spánkem atd.

Určitý ochranný vliv kofeinu byl prokázán také u cukrovky druhého typu, která souvisí s obezitou, a částečně i Alzheimerovy choroby, tedy demence.

Zajímavý objev psychologů

Ke kuriózním, ale zajímavým, výsledkům dospěli australští psychologové. Zjistili, že lidé, kteří se sejdou nad voňavým šálkem kávy, jsou vůči sobě vstřícnější a mají větší sklon přistoupit na přání nebo požadavky svých protějšků. Postoje lidí zkoumali na otázkách, jako je třeba umělé přerušení těhotenství nebo eutanazie.

Italský tisk to ale komentoval po svém. Podle něj utvrdili svým výzkumem italské lamače ženských srdcí v jejich osvědčené praxi: nabídnout dámě po večeři šálek voňavé a kvalitní kávy s nadějí, že večer bude mít další zajímavé pokračování.