Nejprestižnější z vědeckých časopisů ve své lékařské verzi Nature Medicine koncem listopadu zveřejnil odbornou studii týmu Lékařské fakulty americké Kalifornské univerzity (UC) v San Diegu, která zpochybňuje základní hypotézu hygieny. Zatímco drtivá většina lékařů nás nabádá k mytí rukou a vystříhání se špíně, Richard Gallo z UC tvrdošíjně zastává poněkud jiný názor, zejména pokud jde o děti.

Dětem bláto nevadí

Naše ratolesti, zejména pokud jsou malé, k obyčejné špíně žádný odpor necítí. Blátíčko na hřišti či pořádná kaluž jsou pro ně naopak vítaným zpestřením her a zdrojem inspirace. Zablátit se, to je to pravé, kdo by dával pozor na čisté ruce nebo oblečky.

Zablácené dítě? Není důvod k panice, přehnaná hygiena se může vymstít na zdraví.

Zablácené dítě? Není důvod k panice, přehnaná hygiena se může vymstít na zdraví.

FOTO: Archiv, Právo

Ve špíně, tedy v nesterilním prostředí, se totiž daří mikroorganismům a s ní se dostávají na naše tělo. Na naší kůži, stejně jako na těle všech živočichů žije nespočet bakterií. Můžou a bohužel bývají mezi nimi ty špatné, nebezpečné, ale celá řada jich nám nijak neubližuje.

Profesor Gallo doporučuje, abychom trochu špíny občas tolerovali. Mezi bakteriemi, které na naší pokožce žijí, je totiž mnoho takových, které napomáhají hojení drobných poranění a zabraňují infekcím proniknout do těla. Imunitní systém našeho organismu by totiž mohl vybuzenou reakcí takové drobné škrábance a narušení celistvosti pokožky paradoxně rozšířit a zhoršit. Gallo proto tvrdí, že dovolit mikroorganismům pobývat na těle malých dětí je vlastně přípravou těla, jak bojovat s alergiemi.

Některé bakterie předcházejí zánětům

Podle výzkumu jeho týmu jsou například běžné bakterie stafylokoci, které uvnitř organismu vyvolávají zánět, na jeho povrchu schopné zablokovat některé z důležitých kroků v kaskádě vedoucí k zánětlivým procesům jiného původu.

Na experimentech s pokožkou myší a s lidskými buňkami Gallo objevil, že běžné bakterie vytvářejí lipotechoickou kyselinu LTA, která reaguje s keratinocyty, hlavními buňkami na vnější vrstvě pokožky. LTA tyto buňky udržuje pod kontrolou tak, aby v případě ohrožení zánětem nezahájily příliš agresivní protiútok imunitního systému.

„Vzrušující důsledek našeho výzkumu je to, že jsme odhalili molekulární bázi k pochopení hypotézy hygieny a dosud neznámý způsob hojení drobných ran,“ napsal Gallo v závěru studie. „To nám otevírá novou cestu k léčení zánětlivých onemocnění pokožky.“

V době všeobecného rozmachu alergií jde o důležitý vzkaz zejména rodičům: Dopřejte svým dětem trochu radosti ze špíny, nestrašte je bacily rodícími se v blátě a nedrhněte je mýdlem desetkrát denně. Pomůžete jim.