Hlavní obsah

Vegetariánská strava je prý klíčem k dlouhému životu

Novinky, Karolina Zarzycká

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vegetariánská strava s nízkým příjmem bílkovin by mohla být klíčem ke dlouhému životu. Podle nejnovější studie není důležitá energetická hodnota stravy, ale aminokyseliny v ní obsažené.

Foto: Profimedia.cz

Vegetariánský způsob stravování lze považovat za zdraví prospěšný.

Článek

Vědci se dříve domnívali, že ke zkvalitnění života stačí snížit kalorický příjem na 60 procent. Avšak nyní poznatek rozšířili o fakt, že klíčem k úspěchu je snížení specifického proteinu, nikoli celkového počtu kalorií.

Z toho vyplývá, že stačí omezit spotřebu potravin obsahujících bílkoviny - masa, ryb a některých ořechů. Informoval o tom deník The Daily Telegraph.

Vegetariánský způsob stravování s vyloučením masných výrobků lze považovat z hlediska proteinového metabolismu za postačující za předpokladu příjmu kvalitních mléčných a vaječných bílkovin.

Lékař Matthew Piper z Ústavu zdravého života na universitě College v Londýně se vyjádřil, že "vegetariánská strava může být jedním ze způsobů jak dosáhnout efektu dlouhého života".

Doposud se vycházelo ze studií na zvířatech - především opicích, které dokázaly, že snížení příjmu potravy má kladný vliv na zdraví a prodlužuje život. Odborníci soudili, že snížením kalorií až o třicet procent procent by se mohlo snížit riziko vzniku srdečních chorob a rakoviny na polovinu a prodloužit délku života téměř o třetinu.

Klíčová je hladina methioninu

V sérii nových pokusů na ovocných muškách vědci zjistili, že různé kombinace aminokyselin ve stravě ovlivňují délku života. Nejnovější pokusy však odhalily, že jedna konkrétní aminokyselina methioninu tvořila celý rozdíl.

V sérii nových pokusů na ovocných muškách vědci zjistili, že různé kombinace aminokyselin ve stravě ovlivňují délku života. Nejnovější pokusy však odhalily, že jedna konkrétní aminokyselina methioninu tvořila celý rozdíl.

I když mouchy a lidé jsou velmi rozdílní, odborníci doufají, že účinky aminokyselin budou mít podobný vliv i na organismus člověka.

Matthew Piper tvrdí: "Není jednoduché si říci: budu jíst více ořechů nebo méně ořechů a budu žít déle. Jde o to, dostat do rovnováhy bílkoviny. Faktor, jenž je důležitý v dietách s vysokým obsahem bílkovin, jako jsou například Atkinsonova dieta nebo jídelníček s dělenou stravou."

Důležitým závěrem zprávy je, že hladina aminokyseliny methionin, obsažená v masu, rybách, sezamových semínkách, paraořeších a pšeničných klíčcích, nesmí být vysoká.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám