Hlavní obsah

S rakovinou tlustého střeva si není radno zahrávat

Právo, Petr Veselý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Jak jsem mohla být tak pitomá,“ říká se slzami v očích pětačtyřicetiletá žena. Lékaři jí diagnostikovali zhoubný nádor v tlustém střevě. Bohužel v pokročilém stádiu. Příliš dlouho odkládala návštěvu u lékaře i přes varovné signály.

Článek

Kvůli nemoci a její náročné léčbě má teď problém udržet svou dobře zavedenou živnost účetní. Pokud lékaři rakovinu nezastaví, přijde rodina o dům, protože nebude schopná splácet hypotéku. Přitom příznaky, že něco není v pořádku, pociťovala nejméně rok a půl.

Objevilo se u ní nadýmání a pobolívání břicha, ale také nepravidelné vylučování a střídání průjmů se zácpou. Často cítila nutkání jít na záchod a po stolici měla pocit, jako kdyby se úplně nevyprázdnila.

Stolice začala být tenká a měla tmavou barvu, což byl signál natrávené krve (pokud je nádor blízko konečníku objevují se na stolici spíš drobné krvavé žilky nebo hlen, které lidé snadno zamění za krvácení z hemeroidů). Později ji trápila únava i nespavost. Postupně ztrácela chuť k jídlu a začala hubnout.

Komu hrozí nejvíc

Jenže stále měla něco důležitějšího než návštěvu u lékaře. Starosti s klienty, se stavbou domu, s nemocnou maminkou atd. Dnes už ví, že patřila k lidem s vysokým rizikem této choroby. Zemřel na ni její otec. Ona navíc nedodržovala zdravou životosprávu. Jedla ráda uzeniny i tučná masa a po večeři popíjela whisky, se kterou snáz zvládala práci večer i v noci. Protože nesportovala, trpěla nadváhou. A jako by to nestačilo, ještě kouřila.

Na jednoduchý test, který dokáže zachytit rizikový stav předcházející rakovině, si připadala mladá. Zdravotní pojišťovny ho hradí klientům až po padesátce. Dnes nad tím kroutí nevěřícně hlavou. Vyhodnocení tři malých psaníček, do kterých tři dny po sobě nanese nepatrný kousek stolice, stojí 250 Kč. Člověk ho může absolvovat u svého praktického lékaře kdykoliv. Odhalí drobné skryté krvácení do stolice. To ještě neznamená rakovinu, ale rozhodně zvýšené riziko, že ji můžeme dostat.

Nový lék, nová naděje

Lékaři účetní operovali a prodělala několik cyklů chemoterapie. Nádor se jí přesto rozšířil do jater. Lékaři z něj odebrali vzorek, aby vyšetřili speciální biomarker, tzv. onkogen KRAS. „Pomáhá zjistit, jestli konkrétnímu pacientovi může pomoci léčba novým biologickým lékem,“ vysvětluje profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

“Když je totiž KRAS zmutovaný, nemá smysl mu nasazovat drahý lék. Nebude u něj fungovat.“

Žena měla KRAS normální. Onkologové jí tedy nasadili jinou chemoterapii a nový biologický lék, cetuximab. Nádor v játrech se jim díky tomu podařilo zmenšit a chirurgové ho pak odstranili.

Díky nové léčbě se jim také povedlo zastavit postup nemoci. Žena teď nemá žádné příznaky rakoviny. Upíná se k novým lékům jako k naději. Zároveň si uvědomuje, že všechno, čím musela během drsné onkologické léčby projít, bylo s velkou pravděpodobností zbytečné.

Stačilo odhalit včas drobně krvácející polypy (výrůstky na sliznici střeva) pomocí zmíněného testu. Přijít na něj dřív, než se změnily ve zhoubný nádor. „Ta změna obvykle trvá řadu měsíců nebo i let,“ vysvětluje profesor Petruželka.

„Proto má preventivní vyšetření takový význam. Lékaři dokážou polyp odstranit pomocí speciální sondy zavedené konečníkem do tlustého střeva. Jde o zákrok, který lze udělat ambulantně.“

Fascinující objevy

V sále berlínského hotelu Mövenpick je nabito. Novináři z různých koutů Evropy, kteří přijeli do Berlína na mezinárodní konferenci ECCO/ESMO, sledují výklad o biomarkeru KRAS. Na jeho aktivitě totiž záleží, jestli onkologové budou moci cíleně brzdit vznik, růst a šíření nádorů tlustého střeva i konečníku. Složitá přednáška poodkrývá fascinující svět moderní medicíny.

Současná farmacie se postupně přesouvá od chemie k biologii. Vědci stále více rozumějí tomu, co se děje v buňkách a v komunikaci mezi nimi. Biologické léky do těchto pochodů vstupují. Tím, že obsadí určité receptory na povrchu nebo uvnitř nádorové buňky, mohou potlačovat aktivitu zhoubných nádorů. Slibnou cestou další cílené léčby je také zablokování růstu nových cév, které vyživují nádor.

Pokud se nádor podaří zachytit včas, má rozhodující úlohu chirurg. Odstranění ložisek nádorů je v řadě případů zásadní pro úspěch léčby. Účinné využití biologických léků však vyžaduje i dobrou spolupráci chirurgů, onkologů a lékařů dalších profesí. V éře biologických léků bude jejich souhra ještě důležitější než dřív.

Účinné, ale drahé

Přijít s novým lékem je však stále dražší. Odborníci odhadují, že jeho výzkum, odzkoušení a zavedení do praxe trvá deset až dvanáct let a stojí zhruba miliardu dolarů. To je cena za účinnost nových léků i jejich bezpečnost. Tím, že působí daleko cíleněji než běžná farmaka, mají i méně vedlejších účinků. Jsou však drahé.

Proto se je lékaři snaží používat především tam, kde to může přinést největší efekt. Biomarker KRAS jim v tom pomáhá. Díky tomu, co o něm vědci zjistili, onkologové vědí, proč je léčba pacientů s rakovinou tlustého střeva pomocí jinak pozoruhodně účinných biologických léků (cetuximab a panitumumab) zhruba u třetiny pacientů neúčinná.

Jejich nádor totiž nese zmutovanou formu onkogenu KRAS. Cílené zablokování receptorů na povrchu nádorových buněk v tomto případě nestačí potlačit zhoubnou signalizaci, která vyvolává růst nádoru. To proto, že tuto signalizaci převezme zmutovaný onkogen KRAS. Kvůli tomu je léčba neúčinná.

„Včasné odhalení zmutovaného onkogenu KRAS dokáže ušetřit drahé léky,“ říká profesor Petruželka. „Zároveň lékaře staví před složitý úkol. Vysvětlit pacientům, jasně a srozumitelně, proč mají pro jednoho nemocného smysl a pro druhého ne.“

Někteří nemocní se totiž mohou cítit ošizeni, jiní dokonce poškozeni, další snadno získají falešný pocit, že u nich už nemá použití biologického léku smysl, protože jejich stav je beznadějný a tak dál. Jak tuto situaci co nejlépe zvládnout a předejít emocím narušujícím léčbu, k tomu se v Berlíně vyjadřovali špičkoví onkologové i novináři. Je zjevné, že jednoduchý recept neexistuje. Hodně záleží na vztahu lékaře a pacienta.

Česká realita

V našich podmínkách to může být složitější proto, že onkologickou ambulancí renomovaných pracovišť projde zhruba třicet pacientů denně. Když je rozpočteme na pracovní dobu, snadno zjistíme, kolik času má onkolog na každého a na to, aby mu některé věci vysvětlil. Proto je důležité, aby se pacienti a jejich příbuzní sami snažili zjistit o své nemoci a její léčbě co nejvíce.

Výborné jsou stránky České onkologické společnosti (www.linkos.cz/pacienti ) určené pacientům. Ale také speciální Poradenské oddělení biologické léčby nádorových oddělení zřízené při Onkologické klinice VFN v Praze a 1. Lékařské fakultě UK. Můžete tam napsat mail: biolecba@vfn.cz nebo zavolat na telefon 724 151 028 .

Vzdělaný pacient je lepším partnerem pro lékaře nejen proto, že šetří jeho čas. Ale hlavně proto, že lépe chápe smysl léčby a zvyšuje svou šanci na to, aby ji co nejefektivněji využil.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám