„Registrovaných pacientů s cukrovkou už je zhruba 800 tisíc. Proti roku 1985, tedy za 25 let, se počet nemocných téměř zdvojnásobil. Dalších 100 až 150 tisíc má cukrovku a vůbec o tom nevědí. Nemocná tedy může být desetina národa,“ tvrdí profesor Kvapil.

„Je to epidemie třetího tisíciletí, ale není specifická jen pro Česko. Je celosvětová. Cukrovka je daň za životní styl spočívající hlavně v nezdravé stravě, v nedostatku pohybu, zvýšeném příjmu energie potravou a obezitě,“ vysvětluje profesor.

Ani perspektiva není radostná. Podle některých odhadů počet diabetiků poroste ještě rychleji a během příštích deseti let by nemoc mohlo mít až 12 procent národa.

Kratší život

Podle profesora je život diabetika kratší v průměru o osm let a riziko, že dostane infarkt nebo mrtvici, je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u zdravého člověka.

„Nejvýznamnějším rizikem cukrovky jsou kardiovaskulární onemocnění, tedy nemoci srdce a cév. Umírá na ně třetina diabetiků,“ soudí profesor Richard Češka ze III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pokud je podle něho jeden z rodičů diabetik, pak riziko, že potomek dostane cukrovku, je až 35procentní. U těchto lidí výrazně stoupá i riziko infarktu.

Hlavní rizika

Hlavními rizikovými faktory cukrovky jsou

  • obezita;
  • nedostatek pohybu;
  • stres;
  • genetická zátěž.

Je-li v rodině genetická zátěž, a to i po 70. roce života, je to signál, že další generace musí být vzhledem k životnímu stylu vyšetřována na cukrovku již mnohem dříve, protože by ji mohla ohrozit už ve 40 nebo 50 letech.

„Je to tím, že naši předkové měli jiné složení stravy, dovedli odpočívat, nežili tolik ve stresu a hlavně měli mnohem víc pohybu než současná generace,“ říká profesor Kvapil.

Jaké jsou hladiny

Podle něho normální hladina krevního cukru je do 5,6 mmol/litr krve měřená nalačno. Vyšší než 7 mmol/na litr nalačno je cukrovka, nad 11 mmol/litr krve je pacient ve vysokém riziku a hrozí mu postupem času infarkt nebo mrtvice.

Včasná léčba předejde velkým komplikacím, jako je oslepnutí nebo amputace končetin. Cukrovka je závažná nemoc a neměla by se brát na lehkou váhu.

Máme málo pohybu

Dramatický nárůst cukrovky je i následkem nedostatku pohybu, který začíná už v dětství. Děti vysedávají před počítači, jedí brambůrky a zapíjejí je kolou, místo aby sportovaly. To vede k obezitě a komplikacím, které způsobuje.

Státní program boje s cukrovkou neexistuje. Léčba nemocných stojí přibližně 20 miliard korun ročně. Většina nákladů se pak spotřebovává právě na léčbu pozdních komplikací. Profesor Kvapil tvrdí, že každý by si měl nechat alespoň jednou za rok změřit hladinu cukru v krvi.

Dvě nejčastější formy onemocnění

 

Cukrovka 1. typu

Vzniká tehdy, když slinivka břišní inzulín nevytváří. Onemocnění nastupuje už v dětství, kdy tělo napadá a ničí své vlastní beta buňky, které inzulín vytvářejí. Začátek onemocnění bývá náhlý a někdy dost dramatický, spojený s váhovým úbytkem, velkou žízní, častým močením. Někdy je stav provázen velkým nechutenstvím nebo naopak nadměrným příjmem potravy.

Jestliže není stav včas rozpoznán, může vyvrcholit zvracením, bolestmi břicha až bezvědomím. Pacient je závislý na denní dodávce inzulínu pomocí inzulínové pumpy či injekce. V ČR trpí prvním typem diabetu přibližně osm procent všech nemocných.

Cukrovka 2. typu

Je taková, při níž tělo není schopno využít inzulín, který samo produkuje. Tímto typem cukrovky trpí v ČR asi 92 % nemocných cukrovkou.

Postihuje častěji starší osoby a osoby s nadváhou či obezitou. Málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, ale také genetické dispozice výrazně přispívají ke vzniku tohoto typu cukrovky. Častěji než nedostatek mívají tito pacienti normální množství, či dokonce nadbytek inzulínu.
Cukrovka 2. typu se často pojí s řadou dalších metabolických odchylek, např. obezitou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi a dalších.

Základem léčby je důsledné dodržování diabetické diety. Velmi prospěje rovněž zvýšení pohybové aktivity.

U obézních nemocných bývá účinným léčebným opatřením redukce hmotnosti. V některých případech musíme podávat léky zlepšující uvolňování inzulínu, zvyšující citlivost tkání na inzulín, blokující vstřebávání cukru ze střeva nebo inzulín.

Prediabetes

V poslední době se objevila i nová klasifikace tzv. prediabetes. Používá se pro období, kdy je ještě možné oddálit riziko propuknutí diabetu a kdy ohrožené osoby jsou již léčeny. Prediabetes je stav, kdy pacient má hladinu glukózy v krvi vyšší, než je norma, tedy od 5,6 do 7 mml na litr krve.

Fakta o cukrovce

Mezinárodní diabetická federace odhaduje, že na celém světě trpí diabetem téměř 200 miliónů lidí. Očekává se, že v roce 2030 to bude 366 miliónů. 

V ČR je registrováno přes 770 000 diabetiků.

Průměrná očekávaná délka života u pacientů s diabetem bez léčby je v porovnání s celkovou populací až o 15 let kratší. Při správném léčení se blíží normální délce života.

Diabetes je šestou nejčastější příčinou úmrtí. Celkové riziko úmrtí lidí s diabetem je asi dvakrát až čtyřikrát vyšší než lidí bez diabetu téhož věku.

Komplikace, které cukrovka způsobuje, z ní dělají jedno z nejnákladnějších chronických onemocnění.

Je nejčastější příčinou oslepnutí a více než poloviny všech amputací nohy a dvojnásobně zvyšuje riziko infarktu.