Zní to hezky, ale hůř se to praktikuje. Navíc každý jistě zná někoho, kdo ten závod nevydržel a zkolaboval, nebo k tomu má blízko a bez prášku na spaní neusne. Naštěstí víme i o lidech, kteří se radují ze života. Jak je možné, že jedni to zvládnou a druzí ne?

Pasivita unaví víc

Velmi stručná odpověď zní, že ti úspěšnější umějí odpočívat. Umějí včas rozpoznat, kdy je třeba vypnout a uvolnit se. Po práci se odreagují zase jinou aktivitou. Někdo sportem, jiný má zájmy kulturní, společenské, duchovní. A je jedno, zda se ve volném čase vyžívají sami, s partnerem nebo s dětmi.

Vypadá to, že jdou z jedné akce do druhé a že právě oni by se měli brzy zhroutit. Kdepak, kdo dělá, co ho baví, tak se nehroutí. To spíš ti, kteří tvrdí, že si po práci nejvíc odpočinou nicneděláním. To totiž vede k černým myšlenkám a pasivita unaví mnohem víc než pohyb a zábava ve společnosti podobně zaměřených.

Nebezpečný zdraví

Existuje spousta metod, jak se stresu zbavit. Kupříkladu přibývá wellness zařízení i jejich klientů. Wellness je jednou z cest. V překladu to znamená dobré zdraví, s nímž nemá stres nic společného. Ten je naopak zdraví velmi nebezpečný:

  • Připravuje nás o kyslík, který potřebujeme k optimálnímu fungování srdce, mozku a celého pohybového aparátu.
  • Má na svědomí třetinu všech bolestí zad, žaludeční a dvanácterníkové vředy.
  • Přechodnou ztrátu sluchu a zvonění v uších jako důsledek stresem vyvolané kyslíkové krize středního ucha.
  • Oslabuje imunitní systém a činí člověka náchylného k alergiím a rakovině.
  • Je-li dlouhodobý, narušuje přirozený hormonální obranný mechanismus, snižuje schopnost regenerace a může způsobit tzv. vyhoření.

Nedělejme, co nám škodí

Jestliže jsme na tom tak, že můžeme svůj stres zvládat sami, neuškodí osvojit si pár fíglů:

  • Třeba nedělat několik stresových akcí najednou, jako např. telefonování při činnostech, které vyžadují naši soustředěnost – jízda autem, přecházení na křižovatce, nakupování.
  • Neberme hovory, kdykoli mobil zazvoní, jestliže nám ten okamžik nevyhovuje.
  • Nemusíme ani číst textovky a odpovídat na ně, sotva přišly.
  • Mailování krade čas. Vy hraďme si určitou dobu, kdy schránku otevřeme, a ať vyhovuje především nám. Zprávy hned vytřídíme na ty, které rovnou hodíme do koše a na ty, jež vyřídíme.
  • Než odejdeme z práce, ukliďme si na stole, zkontrolujme diář, aby myslel za nás a my se na něj mohli stále spoléhat. Pak se nebudeme budit ze spaní v obavách, co jsme zase zmeškali.

Zbytečně nerozmazlujme

Existuje spousta rituálů, které nás chrání před zbytečným nervováním se. Mnohdy jde o maličkosti, jen si na ně zvyknout:

  • Třeba bloček s tužkou stále po ruce. Hned do něj zapíšeme, co jsme právě spotřebovali – mléko, mýdlo, toaletní papír, paralen nebo náplast.
  • Ženy, které doma otročí zbylým členům rodiny, by měly jednou pověsit na viditelné místo rozpis povinností pro každého a nikdy už nedělat nic za ostatní. I kdyby jim služba, úkon nebo nákup chyběly. I miminko se naučí usínat samo jen v případě, že maminka nějakou dobu vydrží jeho pláč, je-li zdravé a v suchu.

Vyhledávejme příjemné okamžiky

Aby nás teď nepřepadl stres z toho, co všechno nesmíme, řekněme si, co nás naopak může denně těšit, uklidňovat a pozitivně ladit. Tak třeba malá ranní rozcvička. Pomalé uvolňování třeba ještě na posteli. Sestavu cviků jsem našla v knížce s názvem Antistresové rituály aneb Jak zůstaneme svěží a uvolnění. Ranní rozpohybování nazvali autoři Gerd a Kirsten Schnackovi Rituál dobrého rána.

Pravidelné rozhýbání je skvělou svalovou a kloubovou přípravou na denní zatížení. Cviky v posteli nejsou náročné. Například zvednutí pánve, kolébka, podržení jedné pokrčené nohy vleže, pak druhé, točení kolem doleva a potom doprava vždy v pravém úhlu k trupu. V každé poloze vydržet 7 vteřin.

Podobně si můžeme pohovět i v práci. Odborníci radí uvolněný dřep, při němž se snadno zbavíme křečovitého stažení zádového a lýtkového svalstva. Obě chodidla spočívají vedle sebe pevně na zemi a kolena směřují dopředu. V tomto dřepu se dá i skvěle meditovat.

Najít ztracený klid se dá i v hlubokém předklonu vsedě. Hlava i ruce volně visí dolů. Kdo viděl film Dvě tváře lásky, vybaví si, jak tento předklon pomáhal profesoru matematiky (Jeff Bridges), když na něj přišly sexuální choutky, které nemohl hned naplnit.

Meditace

Jedním z nejspolehlivějších antistresových rituálů je meditace. Každý se ji může naučit. Spočívá v uvolnění těla i mysli tzv. prodýcháním. Provedeme několik hlubokých nádechů nosem a výdechů ústy, zavřeme oči, dýcháme a odpočíváme. Můžeme si představovat různé obrazy, nebo opakovat větu, která nám dělá dobře.

Možnost meditace najdeme i v solné jeskyni. Suma kolem stovky na hodinu se nám bohatě vyplatí, protože při relaxační hudbě v pohodlném lehátku, oblečení v tom, v čem jsme přišli, ještě vdechujeme mořskou sůl, jež nám uvolní dýchací cesty.

V solné jeskyni Isis v Praze se dokonce pořádají řízené meditace, které vede zkušená lektorka dr. Dana Borovská. Z uspěchaného velkoměsta sem zajdou ženy různého věku i povolání. Mnohé z nich si už osvojily postup přípravy na meditaci, který používají doma před spaním. „Zapomeňte na počítání oveček,“ říká jim lektorka.

Snídaně je dobrý start

Kdo chce něco proti stresu udělat, ten si způsob vždycky najde. Nemusíme s tím začínat, až nám to doporučí lékař.

Pro zpříjemnění dne existuje nespočet drobností. Nemusí to být jen ranní rozcvička. Je ale pravda, že kdo si na ni zvykne, ví, jak úžasný je to start. A což teprve následující snídaně!

Pokud někdo tvrdí, že ráno jíst nemůže, začíná den bez krásného rituálu, jímž posezení u dobrého nápoje a něčeho k zakousnutí je. Snídaně je i chvilka, kdy si rodinka hezky popovídá, než se každý její člen vydá za svými školními či pracovními povinnostmi. Můžeme si ten ranní obřad zpestřit tak, aby byl nevšední.

A i když přísloví praví: „Snídej sám…“, může se tato ranní čtvrthodinka postarat o to, že pro nás nebude nutný odchod z domu stresovou záležitostí.

I cesta do práce může být zážitkem

Mějme cestou do práce v tašce nejen dobrou knížku nebo oblíbený časopis, ale také svačinku, na které si smlsneme. Jezdíme-li městskou dopravou, vystupme občas o stanici dřív a zbytek cesty dojděme. Budeme překvapeni, jak jiné je město po ránu proti tomu uspěchanému v pozdním odpoledni.

Příjemným rituálem se tak může stát i to, že z domu vyrazíme o pár minut dřív. Budeme mít čas se ještě v klidu rozhlédnout po okolí, které pro samý kvalt už skoro nevnímáme. Zjistíme, kolik nových obchůdků přibylo a jak zajímavé zboží nabízejí. Můžeme si promýšlet dárky, které nemusíme třeba před Vánocemi nakupovat v davu a chvatu.

Nic neodkládejme a nebojme se

Ne každý se může ráno kochat městem, ne každý najde potěšení v doporučených rituálech, ale každý si může vytvořit své. Důležité je, aby uvěřil, že mu pomůžou. I těšením se na víkend strávený podle svého gusta můžeme lépe prožít pracovní týden v zaměstnání, které není zrovna to pravé ořechové. Ideální je ho změnit, ale ne vždy to jde. V tomto případě se zaměřme na to, abychom si povinných osm hodin ještě víc neznepříjemňovali.

Dělejme svoji práci na sto procent, abychom měli klid na duši, pak už se nemusíme nechat vyvádět z míry. Přestaňme předjímat, nedělejme ukvapené závěry ani neověřené úsudky. Nevytvářejme si domněnky, nechme něco jen na osudu.

Zbavením se těchto negací sebereme hodně větru z plachet všude číhajícímu stresu a to i tam, kde nejsme zrovna nejšťastnější.

Čtyři dohody

Více o tom, jak si zbytečně nekomplikovat život, najdeme v knize od Miguela Ruize nazvané Čtyři dohody. Dozvíme se z ní, jak se stát pánem svého vlastního života. Zaujala i populárního herce Jaroslava Duška a jeho stejnojmenné představení už viděly v pražském klubu Lávka stovky lidí. Co si takhle hned objednat vstupenky a těšit se?

Stačí kliknout na webovou stránku: http://jaroslavdusekctyri-dohody.vstupenka.com. Za pozornost stojí ještě jeden autor – Dale Carnegie. Jeho knihy Jak se zbavit starostí a začít žít, Jak získávat přátele a působit na lidi, jsou světovými bestsellery. Výběr z nich se jmenuje Jak se radovat ze života a z práce.

Carnegieho rady se zdají být úplně všední – přesto je mnohdy nedokážeme praktikovat. Zkusme to tedy. Všechno, čím překonáme své obavy a předsudky, nás posune výš. Postupem času pochopíme, že ke šťastnému životu nás nedovede nikdo jiný než my sami.