Hlavní obsah

Lékaři by měli nově v léčbě respektovat dříve vyslovená přání pacienta

Právo, Václav Pergl

Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro pacienty jednu horkou novinku: mají mít možnost písemně formulovat tzv. dříve vyslovené přání.

Článek

V praxi by to znamenalo, že pacient si ještě za svého života stanoví, jaké zákroky je ochoten podstoupit i v době, kdy již nebude schopen o plánovaných či předpokládaných lékařských výkonech sám rozhodovat.

U eutanazie to nebude možné

Tento dokument by měl mít pacient u sebe, anebo – v případě chronického onemocnění – by ho měl předat zdravotnickému zařízení, které ho ošetřuje. Využít by ho mohli například pacienti s rakovinou, po infarktu nebo lidé s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou a dalšími nervovými onemocněními.

Obsahují to návrhy reformních zákonů, na kterých ministerstvo zdravotnictví pracuje a chce je předložit Sněmovně znovu po volbách.

„Pacient předem napíše, jak si přeje, aby se s ním zacházelo v situaci, kdy již nebude moci svůj souhlas k lékařskému výkonu vyslovit,“ řekl Právu Martin Plíšek, náměstek ministryně zdravotnictví.

Přání musí být písemné a notářsky ověřené. Taková situace může nastat například při autonehodě nebo při zhoršení chronického onemocnění apod. Plíšek zdůraznil, že v ustanovení o dříve vyslovených přáních je i pojistka proti eutanazii, tedy dobrovolnému odchodu ze světa za pomoci lékařů.

„Pokud by si pacient ve svém dříve vysloveném přání eutanázii přál, v tomto jediném bodě mu vyhověno nebude a jeho přání nelze akceptovat.“ Je to proto, že české právo zatím nic takového nepovoluje.

Informovaný souhlas

Ve dříve vysloveném přání bude mít pacient možnost například odmítnout určitý druh léčby, ale i určit, kdo bude informován o jeho zdravotním stavu a v jakém rozsahu.

Návrh zákona také prohlubuje tzv. informovaný souhlas pacienta. Ten sice obsahují některé zdravotní zákony, ale nejsou provázány. Nově by právo na informovaný souhlas měl mít pacient naprosto jednoznačně a lékaři by byli povinni pacienta vždy předem poučit o jeho nemoci, povaze výkonu a možných následcích, a to i když jde o drobný zákrok nebo léčbu banálního onemocnění.

„Bude to i ochrana lékařů v případě sporů o léčbu,“ soudí náměstek Plíšek.

Dodává, že lékaři více než dosud budou muset s pacienty hovořit a srozumitelně, bez cizích slov jim vše vysvětlit včetně poučení o rozsahu hrazené péče a alternativách léčebného postupu. V řadě závažnějších zákroků bude nutná dál písemná forma souhlasu, ale nebude automatickou podmínkou.

„V zájmu poskytovatele péče, ale i pacienta je takový písemný souhlas určitě mít, a to pro případ soudního sporu,“ poznamenal Plíšek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám