Lékaři jim až do letošního léta směli předepsat nové léky až po druhé nebo dalších atakách, kdy už někdy došlo k poškození organismu. Pacient pak mohl mít potíže se zvládáním řady tělesných i psychických funkcí.

Lékařům se podařilo přesvědčit pojišťovny, že se investice do léku vyplatí. Nemocný, který přijde o práci nebo skončí na vozíku s řadou vážných zdravotních potíží, vyjde společnost dráž než nová léčba interferony, případně dalšími moderními léky. Státní ústav pro kontrolu léčiv přesvědčila fakta. Proto vydal rozhodnutí, že nemocní mohou dostat interferon beta 1 b (Betaferon) po první atace.

Co to je ataka?

Dita Gašová z Jílového začala vidět na jedno oko mlhavě. A pak skoro vůbec. Navíc ji pořád bolelo. Lékaři ale vyloučili, že by mohlo jít o chorobu oka. Podstoupila tedy vyšetření na magnetické rezonanci, odběr mozkomíšního moku a jeho rozbor. Pak čekala na výsledky.

Jenže sedět a čekat, to je pro Ditu jedna z nejhorších věcí v životě. Jakmile mohla, zašla si pro výsledky z magnetické rezonance osobně. Ze strohých odborných vět nakonec pochopila, že má podle všeho roztroušenou sklerózu, lidově řečeno eresku. Na nic nečekala a začala si o nemoci shánět informace. Na internetu, v knihách a v brožurách.

Zkusila i maratón

Rychle zjistila, že to sice není zabiják, ale určitě záludný prevít, který může člověka poslat na invalidní vozík. Ničí mu totiž postupně nervová vlákna. Moderní léčba ho však umí téměř zastavit.

Hledala proto nejlepší lékaře a pracoviště. Do jednoho z nich, MS Centra v Motole, zašla. Tady jí vysvětlili, jak chorobu léčit a co v boji proti ní může udělat ona sama.

Po druhé mírné atace, lehkém brnění nohy, dostala interferon. Tento moderní lék nemoc ve spoustě případů pořádně zabrzdí. Také začala víc přemýšlet, co jí a pije. Zlepšila životosprávu. Začala si dávat pozor i na velké stresy. Jenže jedna věc je teorie a druhá reálný život. A vyrovnat se s náhlou smrtí matky a dědečka během dvou měsíců nebylo v šestadvaceti snadné.

Nepřestávala však sportovat. Spíš naopak

Počítačová firma, ve které pracuje, sídlí u Prokopského údolí. Třikrát týdně chodila místo oběda do údolí běhat. Uběhla za tu dobu tak 5 kilometrů. Pak odjela s mužem do Itálie. A zvládla tu maratón. Manžel, který ho běžel taky, si v cíli myslel, že se žena neobjeví dřív než za hodinu. Přiběhla už za půl hodiny a divila se, že ji muž nevítá a negratuluje jí.

Na in line bruslích a s kočárkem

To už byla těhotná. Spoustě lidí může připadat jako nezodpovědný hazard, že se rozhodla otěhotnět s takhle záludnou chorobou. Ale není. Těhotenství chrání ženy před roztroušenou sklerózou (dále jen RS). V té době ataky nemají. Proč, to nevědí ani lékaři. A příroda si svá tajemství nechává zatím pro sebe.

Ve druhém měsíci těhotenství vyšla Dita pěšky na nejvyšší horu Kanárských ostrovů – Pico de Teide. Měří 3718 metrů a pyšní se přívlastkem třetí největší sopka světa. Přiznala, že se jí v té výšce, kde je řídký vzduch, hůř dýchalo. „Ale přece tam nepojedu lanovkou,“ argumentovala.

Potkali jsme ji na cyklotrase v Braníku, po které proháněla kočárek s měsíc a půl starou dcerou Esterkou na in line bruslích. Když bylo potřeba, zastavila, nakojila dceru a pokračovala s kamarádkami i s mužem dál směrem na Zbraslav.

„Chodím si zajezdit nebo zaběhat s kočárkem aspoň třikrát týdně,“ říká Dita. „Pravda, občas se mi nechce, jsem třeba unavená a necítím se dobře, ale nakonec jdu. Vím, že se mi to vyplatí. Ten den pak bude úplně jiný.“

Ultrazvukové vyšetření plodu předvádí na novém pracovišti pro umělé oplodnění v Karlových Varech gynekolog a genetik Petr Lošan.

Těhotenství chrání pacientky před atakou nemoci.

FOTO: František Kšajt, Právo

Nemoc jí paradoxně víc dala, než vzala

Nejde podle ní jen o příjemný pocit pohody vyvolaný endorfiny, které se člověku vyplaví do organismu po fyzickém výkonu. Tyto hormony totiž pozitivně působí i na imunitní systém, což je podstatné. Chybné imunitní reakce se na rozvoji eresky významně podílejí. Navíc psychická pohoda a schopnost čelit stresům jsou výbornou prevencí proti vzplanutí nemoci.

„Někomu to může připadat absurdní, ale ereska mi zatím víc dala, než vzala,“ říká Dita. „Přerovnala mi hodnoty. Dnes už nemám tak přehnanou ambici honit se za kariérou a penězi. Ne že by nezáleželo na mé práci, to vůbec ne. Ale už přece jen kladu trochu výš životní pohodu.

Taky si uvědomuji, že se víc raduji z věcí, které by mi asi připadaly samozřejmé, kdybych eresku neměla. Víc si je užívám. Ty všední i ty zásadní. Že člověk ráno vstane a cítí se dobře. Že má báječného manžela, který ho úžasně podporuje. Že se mi narodilo krásné miminko. Anebo jen, že je venku hezky a svítí tam slunce.“

Příznaky a léčba

„Nejčastějšími příznaky RS jsou mravenčení, snížení citlivosti kůže a poruchy zraku jako je třeba mlhavé vidění, výpadky zorného pole nebo třeba dvojité vidění,“ říká doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc. přední odbornice na tuto chorobu.

„Pacienty však mohou trápit také poruchy hybnosti, horší koordinace pohybů, nejistota v prostoru a podobně. U někoho se objeví špatná výslovnost a zadrhávání, obtíže s močením nebo erekcí, případně těžká únava nevysvětlitelná jinými chorobami jako jsou infekce, poruchy štítné žlázy nebo chudokrevnost. Zmíněné potíže obtíže mohou mít různou intenzitu a trvat různě dlouhou dobu.“

Účinným lékem na RS určitě není jen interferon 1 b a vůbec interferony. I když v kombinaci s glatimer acetátem představují kvalitativní posun v léčbě. Nedokážou však pomoci všem.

Standardem zůstávají léky na potlačení zánětu (kortikosteroidy). Pomáhají také léky na přitlumení nežádoucí imunitní reakce a cytostatika. V zahraničí lékaři používají pozoruhodný biologický lék, natalizumab. Má nejlepší účinky, ale je nejdražší.

Používá se tam, kde selhaly léky první volby, interferon beta a glatiramer acetát. Nebo tam, kde hrozí nebezpečí z prodlení. Zdravotní pojišťovny ho začaly hradit od loňského srpna.