Proč je v České republice tak rozšířená nadváha a obezita?

Každý třetí dospělý Čech se potýká s nadváhou, každý pátý trpí obezitou. Takové jsou závěry průzkumu z loňského prosince, který uskutečnila agentura STEM/MARK, částečně ho hradila Všeobecná zdravotní pojišťovna a podílela se na něm i naše klinika. A proč je tak rozšířená? Je to kombinace genů v české populaci a zcela nezdravého způsobu života.

Co ještě výzkum ukázal?

Že s nadváhou i obezitou se potýká výrazně více mužů než žen. Přebytečné kilogramy trápí 64 procent českých mužů a 49 procent žen. Z uvedeného čísla mužů 41 procent má nadváhu a 23 procent je obézních, u žen 28 % má nadváhu a 21 % je obézních. Od posledního stejného výzkumu z roku 2005 vzrostl počet Čechů s obezitou v průměru o pět procent, to je o 450 tisíc lidí. To je velmi varující. Procento lidí s nadváhou zůstalo stejné.

Takže jsme stále skoro nejhorší v Evropě?

Často se mylně tvrdí, že máme skoro nejvíc obézních v Evropě. Podle těchto nových statistik a výzkumu jsme přesně v polovině evropské sedmadvacítky. Na čtrnáctém místě.

A čím si vysvětlujete nesrovnalosti ve výzkumech, když předtím se říkalo, že jsme na třetím místě v Evropě?

Nejednotnou metodikou výzkumu. Obezita stoupá ve všech zemích Evropy. Nejsme výjimkou. Vždy se tvrdilo, že je častější u lidí s nižším vzděláním, což je pravda, a že je častější na venkově než ve městech. Naše klinika udělala i vlastní výzkum obezity, v němž jsme srovnali jednu slovenskou vesnici s Prahou. Výsledky nás překvapily: byly stejné. Svět se globalizuje. Vlivy, které na populaci působí, tedy rychlé občerstvení, absence pohybu, hodiny strávené u počítače, se týkají města i vesnice.

K čemu může ze zdravotního hlediska obezita vést?

Následky mohou být tragické: cukrovka, vysoký krevní tlak, metabolický syndrom atd. Obézní člověk má kratší život než ten, který si udržuje optimální váhu.

O kolik si zkracuje život?

To záleží na stupni obezity. Ti, co mají obezitu třetího stupně, se dožijí podle statistik zhruba 60 let. Ti, co mají obezitu střední, žijí v průměru o něco déle, ale jsou na tom hůř než lidé s normální hmotností.

Vladimír Menšík říkal, že tlustí lidé jsou upřímnější, humornější, veselejší než ti vychrtlí…

Trochu to pravda je. Obézní lidé žijí většinou šťastnější život, protože obezita dlouho nebolí. Problémy začnou v okamžiku, kdy si obezitu uvědomí a začnou hubnout. Pak začne být takový člověk hádavý, nesnášenlivý. Proto se hmotnost člověka tak těžko redukuje.

Je krize. Máte dojem, že kvůli úsporám někdy čeští lidé opouštějí zdravou výživu?

Nemám. Není to otázka peněz, ale celospolečenské atmosféry výběru potravin. Výzkum například ukázal, že zlevněné potraviny lidé nekupují dlouho, jen pár měsíců, a pak se vrátí ke svým potravinám. Manipulací cenou potravin se obezita léčit nedá.

A čím tedy?

Nastolit stejnou atmosféru jako v kuřáctví. Aby si lidé uvědomili, že obezita není zdravá. Rodina je pro takové vědomí klíčová. Návyky rodičů ve stravování přebírají děti. Když řeknete někomu, že má cukrovku, tak se vyděsí a začne se chovat jinak. Když řeknete stejnému člověku, že je obézní a dožije se méně let, tak on bohužel v drtivé většině mávne rukou. Horší je to s muži. Obézní přijde do restaurace a tam mu kamarádi řeknou: Neblbni, proč držíš dietu? A vliv lékaře je rázem nulový.

A má v každém věku smysl zhubnout?

Ano i v těch nejvyšších věkových skupinách, i když tam je to o něco méně účinné.

Vidina kratšího života prý čechy děsí méně než například cukrovka.

Foto: Profimedia

A co je vůbec zdravá výživa?

(Smích) Především dostatek zeleniny a ovoce. Říkáme pacientům, jezte půl kila zeleniny denně. Nemá skoro žádnou energii. Kdyby na každém talíři tvořila třetinu až polovinu jídla, je to jedině správné. Dále ke zdravé výživě patří nízkotučné mléčné výrobky a netučná masa, ryby.

Jenže když budu jíst zeleninu, tak mě nezasytí a já budu mít pořád hlad.

Tak si k zelenině vezměte libové kuřecí, krůtí, ryby.

Říká se, že libové vepřové je stejně kalorické jako kuřecí.

To není pravda. Ve vepřovém mase je skrytý tuk, i když máte libový kousek. Je kaloričtější.

Tak se dám na biopotraviny…

Ze zdravotního hlediska jsou absolutní nesmysl. Je to problém politický, kdy se chce pomoci zemědělcům. Se zdravím člověka nemají nic společného. Běžné potraviny jsou zdravé, kontroluje je inspekce. Škodlivé příměsi v nich nejsou. Je úplně jedno, jestli máte biopotravinu, nebo běžnou potravinu, když ji doma usmažíte. Úpravy potravinám škodí víc než potenciální rozdíl mezi biopotravinou a běžnou potravinou z obchodu.

Jak by podle vás měl vypadat ideální jídelníček pro zdravého dospělého člověka?

V každém jídle by měl být zeleninový podíl – jak již jsem řekl, třetina až polovina porce. Na první pohled by na talíři nemělo být nic mastného. Dospělý by měl jíst tři až pětkrát denně, ale upozorňuji v malých porcích, ne ve velkých. Vyplatí se mít malý talíř, na který se vejde méně jídla než na velký.

Ale, pane profesore, to snad ne.

Ale ano. (Smích) Dělali jsme výzkum, který si vzal na mušku obezitu, velikost člověka a velikost talíře. Vím, zní to směšně. Jenže se ukázalo, že vyšší lidé jsou méně obézní než menší.

Malý člověk přijde do restaurace a dostane stejně velký talíř jako velký člověk. Přijde do supermarketu a nakupuje do stejného nákupního košíku jako velký. Tím pádem ale pro sebe získává relativně větší množství energie než vysoký člověk. A protože tuto energii i spotřebuje, vede to ke ztloustnutí malých lidí. Prostředí s nadbytkem potravin tedy ohrožuje více malé než velké lidi. Ve starším výzkumu, udělaném před osmi lety, to ještě neplatilo. Tam výška s tloušťkou neměla nic společného. Dnes už to neplatí, jíme více a pohybujeme se méně než před osmi lety.

Co říkáte tomu, že se má chodit nakupovat, když je člověk najedený?

Z psychologického hlediska velmi správné. Nenajedený člověk nakupuje pod vlivem hladu a přístup k nákupu je aktivnější.

Traduje se, že nemáme jíst živočišné tuky, tedy máslo, sádlo. Ale odjakživa byly součástí stravy lidí.

Rostlinný tuk má skoro stejné kvantum energie jako živočišný. Jeho výhodou ale je, že se lépe roztírá a člověk si ho namaže na chleba méně než třeba ztuhlého másla. Tím ho i méně sní. Živočišné tuky vyvolávají cukrovku. Spousta tuku je v uzeninách a Češi je mají hrozně rádi.

Jak se díváte na nejrůznější diety – dělenou stravu, podle lunárního kalendáře atd.?

Rozhodující je vždy energetický příjem. Podstata hubnutí je přijímat méně energie, než vydáte. To je vše. Jak jednoduché… (Smích) Dieta má v sobě především náboj psychologický. Pacient by ji měl vydržet co nejdéle. Když zhubne a pak přibere v důsledku jo-jo efektu, pak je dieta k ničemu. Žádná z diet nevede k hubnutí na principu léku. Tedy že by se měnil metabolismus člověka. Rozhodující je energetický příjem. Je výhodnější mít dietu volnou a vydržet ji léta než prudkou podle nějakých pravidel.

Může pomoci hladovka?

Hladovka vyvolává úsporný mechanismus a necitlivost na inzulín. Určitě je to léčebný postup, ale má velmi omezený význam. Daleko těžší je po hladovce váhu udržet než předtím zhubnout. Měla by být vždy pod lékařským dozorem.

Někteří lidé jeden den v týdnu nejedí a jsou v pohodě.

Krátká hladovka ve formě půstu vede k poklesu hladiny inzulínu v těle a k odblokování nezdravých mechanismů, například zvyšujících vysoký krevní tlak. Proto půst smysl má.

A jak tedy zdravě zhubnout?

Stanovit si cíl, o kolik chcete zhubnout, maximálně půl až jeden kilogram týdně, mít pevnou vůli, a když ji nemáte, navštívit obezitologickou poradnu a hubnout pod dozorem lékaře. Vědět, proč chcete zhubnout. To hlavní hledisko by mělo být zdravotní. Vysoký krevní tlak, cholesterol nebolí a první manifestací může být mrtvice nebo infarkt. A pak je to otázka života a smrti.

Takže léčba obezity.

Rozhodně. Když nepomůže dieta, bandáž žaludku nebo jiný chirurgický zákrok, léky. Dříve jsme je mohli dávat jen tři měsíce, dnes se mohou podávat i léta. Je to něco jako léčba vysokého krevního tlaku.

Jaký sport je nejvhodnější pro obézní?

Pohyb může obéznímu hodně škodit na klouby. U velmi silných lidí je nejvhodnější rotoped. Podceňuje se chůze. Obézní by měl alespoň třikrát týdně 30 minut cvičit nebo chodit tak, aby se zpotil a musel se převléknout.

Jízda na rotopedu a chůze jsou prý nejúčinnějším pohybem hlavně u starších lidí.

FOTO: www.kettler.cz

Večer u televize si mnozí lidé dávají dvojku vína a k tomu třeba slané tyčinky nebo buráky.

Úplná abstinence je horší než mírné pití alkoholu. Malé dávky neškodí. Ale pozor na kalorickou hodnotu alkoholu. Tvrdý alkohol, to je kaloricky vlastně jedno jídlo. Nejvhodnější je suché přírodní víno. Tyčinky a buráky u televize příliš neškodí, ale musí se jich sníst málo. Propečené věci však vyvolávají aterosklerózu, tedy ucpávání cév.

A co si dáváte vy?

Když koukám na nějaký pořad, tak při tom jedu na rotopedu. A po takovém sportu ani chuť k jídlu nemám. Ale abych byl upřímný: jako každý Čech příliš zdravě nejím. Mám rád i propečená masa, sem tam uzeninu.

Je pravda, že se nemá jíst tři hodiny před spaním a už vůbec ne po 17. hodině?

Večer je z hlediska jídla nejproblematičtější: přijdete z práce, máte hlad, otevřete lednici a jíte, jíte, jíte. Jíst těsně před spaním je rozhodně špatné, ale jídlo po 17. hodině není tabu. Spíš se předejde večernímu přejídání.

Jste obezitolog. Jakého nejtlustšího člověka jste léčil?

Už dlouho jsem neviděl v ambulanci někoho, kdo by měl přes 400 kg. V 80. letech minulého století jsem léčil pacienta, kterému chybělo jen pár kilogramů do pěti set. Teď už tak extrémní váhy vidět nejsou. Na klinice léčíme za posledních pět let tak dva případy nad 300 kg. Pacientů, kteří mají mezi 200 až 300 kilogramy, je však více. Je mezi nimi i hodně žen.

A vydrží to pacienti?

Třetina obézních přijde do ambulance, vyslechne radu a už se neukáže. Druhá třetina přijde, chodí dlouho a pak najednou zmizí. A poslední třetina chodí pravidelně a s různými úspěchy s nadváhou bojuje. Ti, co mají nějakou nemoc, hubnou úspěšněji než zatím zdraví obézní lidé.

Proč je v obezitě nejhorší situace mladých lidí do 35 let?

Protože jsou úplně jiní než jejich předchůdci. Dříve lidé tloustli rovnoměrně s věkem, postupně. Dnes česká mladá populace od 25 do 35 let extrémně přibere. Je to důsledek úbytku sportu, vysedávání u počítačů, nevhodného složení stravy a špatného životního stylu. Obezita je vůbec daň za způsob života. Organismus se s tímto způsobem života nedokáže vyrovnat.

Dřív na to, aby lidé a savci na Zemi přežili, museli překonávat období nedostatku, ba i hladomoru. Jak to příroda udělá, aby se překonal nedostatek, víme. Ale lidské tělo se paradoxně nedokáže vyrovnat s nadbytkem. Fyziologie našeho organismu na to ještě není připravena, a to, co se odehrává dnes, myslím tím nárůst nadváhy a obezity, je tragické. A bude nějakou dobu trvat, než se lidské tělo dokáže s nadbytkem úspěšně