Nejjednodušším vysvětlením, proč člověk musí spát, je to, že spánek slouží k nabrání sil a regeneraci těla. Ale tak jednoduché to není.

„Spánek je velmi důležitý pro mozek. Je to stav, během nějž mozek odpočívá od své běžné činnosti a nepřijímá impulzy zvenčí. Dá se ale říci, že je to i doba, po kterou se v mozku třídí informace načerpané během dne. Nepotřebné se vypouštějí a důležité se ukládají. Kromě toho během spánku vznikají trvalejší paměťové stopy.

To znamená, že spánek je důležitou součástí učení. Pro organismus je důležité i to, že během spaní v těle dochází k mnoha fyzickým pochodům, které jsou pro život nezbytné. Například je vyplavován růstový hormon, prolaktin, melatonin a hormony, které řídí metabolismus a chuť k jídlu. Spánek má také velký význam pro imunitní systém,“ vysvětluje neuroložka Iva Příhodová ze Všeobecné Fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze.

Spíme dřív, než se narodíme

Poprvé člověk usne ještě v době před narozením, tedy v nitroděložním životě. „Na základě výzkumů mapujících mozkovou činnost ještě nenarozených dětí se zjistilo, že v době po 28. týdnu těhotenství, tedy deset až dvanáct týdnů před narozením, je u plodu možné rozlišit období bdělosti a spánku. Dokonce se předpokládá, že se již v tomto období zdají sny.“ dodává neuroložka.

Výzkumy také ukázaly, že nejvíce snů se člověku zdá v novorozeneckém věku. „Na svět přicházíme zhruba s 50 procenty tzv. paradoxního spánku, jejž doprovázejí sny. V této době patrně spánek přispívá k vyzrání mozku a k upevnění motorických vzorců, tedy slouží k trénování pohybových dovedností.

Smíme dřív, než se narodíme.

Smíme dřív, než se narodíme.

FOTO: Profimedia

V mozku se zkrátka opakuje to, co se človíček naučil během svého bdění. Po jednom roce života snění výrazně ubývá, v dospělosti nám pak zůstává pouze 25 procent spánku doprovázeného sny,“ dodává neuroložka.

Dětská nespavost jako reflex

Další zvláštností dětí jsou častá krátká spánková probuzení. „Během spaní se všichni na krátkou chvíli budíme. Dospělý člověk se takto budí 5–6krát za noc. Jde o lehká probuzení, která jsou na konci spánkového cyklu a my je neregistrujeme.

Tato krátká probuzení trvají v řádu desetin vteřin a mozek si během nich rychle zmapuje okolí. Děti mají ale tato probuzení mnohem četnější než dospělý člověk. Novorozenec se krátkým probuzením probudí třeba 10krát za noc. Rozdíl mezi probuzením dospělého a dítěte je v tom, že dítě se během krátkého probuzení dokáže velmi lehce plně probrat.

To se stává například u dětí, které maminky uspávají a naučí je určitým rituálům před usnutím. Když je dítě pravidelně uspáváno například za ztlumeného světla, houpání v náručí a tichém zpěvu, vypěstuje si na takové usínání podmíněný reflex.

Pokud se pak během noci probudí lehkým probuzením, jeho mozek zaznamená, že není vše tak, jak má být, a dítě se velmi snadno probudí do plné bdělosti. Aby usnulo, vyžaduje pak další tlumené světlo, houpání v náručí a tichý zpěv. Výsledkem je pak kolotoč, nevyspalé maminky a celou noc plačící dítě,“ vysvětluje neuroložka.

Puberta posune usínání

Nejkvalitnější spánek máme zhruba do nástupu puberty, kdy spíme kolem deseti hodin denně. Pak přijde období, kdy se potřeba spánku začne pomalu snižovat a kdy dospívající děti začnou chodit spát později než jejich rodiče.

„Velká část dospívajících se setká s tzv. syndromem zpožděné fáze spánku. Ten je zčásti způsoben tím, že je posunuto vylučování spánkového hormonu melatoninu, ale velkou roli hraje i životní styl v tomto věku – tendence ponocovat, ať už kvůli zábavě, nebo učení.

Syndrom zpožděného spánku znamená, že dospívající opravdu nemají potřebu jít si lehnout večer, ale doba usnutí se posune k půlnoci nebo až za půlnoc. To by samo o sobě nevadilo, potíž je ale v tom, že se tím posune celkový spánkový rytmus.

Ve spánku mozek zpracovává všechny informace

Ve spánku mozek zpracovává všechny informace

FOTO: Profimedia

Tím vznikají potíže se vstáváním a trvalá denní únava. V tomto případě na tom jsou mnohem lépe jedinci, kteří mají geneticky nižší potřebu spánku,“ říká neuroložka. V dospělosti sníme až šestkrát za noc Dospělý člověk spí v průměru 7–8 hodin denně. Za tu dobu se mu zdají tři až šest snů.

„Každému zdravému člověku se zdají sny, problém je v tom, že si je po probuzení nepamatujeme. Nejvíce snů se nám zdá v tzv. REM spánku, který se nazývá také paradoxním spánkem. V této fázi spánku se nám zdají barevné a emočně hodně živé sny. Sny nevýrazné se pak mohou zdát v jakékoli části noci,“ vysvětluje neuroložka Iva Příhodová.

S přibývajícím věkem postupně ubývá hlubokého spánku a naopak přibývá spánku nejlehčího. „Znamená to, že spánek se postupně stává méně kvalitním. Starší lidé se často a lehce budí a kromě toho dochází i k problémům s načasováním spánku. Staří lidé noci probdí a naopak pospávají během dne. Jedním z důvodů je, že s věkem se mění vylučování spánkového hormonu, další důvodem je také často nedostatek denní aktivity,“ vysvětluje neuroložka.

Usínáme až šestkrát za noc.

Usínáme až šestkrát za noc.

FOTO: Profimedia

 

Za noc až šestkrát usneme

Člověk spí ve spánkových cyklech, které se během noci 5–6krát opakují. V jejich průběhu dochází k usínání, snění a usínání. Každý cyklus trvá 90–120 minut.

1. fáze – usínání a lehký spánek

Zdravý člověk usne v rozmezí od několika sekund do půl hodiny. V této fázi jedinec vzdáleně vnímá své okolí sluchem a je snadno probuditelný.

2. fáze – hlubší povrchní spánek

Stále nejde o pravý hluboký spánek, ale spíš o přechod z povrchního do hlubokého.


3. fáze – hluboký spánek

Člověk začne hluboce dýchat a srdeční činnost se zpravidelní. Mozek vytváří v této fázi vysoké pomalé vlny, je to zřejmě období spánku, které nejvýrazněji umožňuje mozkovou regeneraci. Všechny tyto fáze jsou v NON REM spánku, ve kterých se nám zdají sny málo výrazné a my si je ráno nepamatujeme.


4. fáze – REM spánek

V něm dochází k rychlému pohybu očí pod víčky, srdce pracuje téměř stejně jako v bdělosti, svaly těla jsou uvolněné a člověk se nehýbe. Zdají se nám výrazné sny. Po této fázi cyklu přichází krátké probuzení v délce několika desetin vteřin. Člověk ho nevnímá.

Během tohoto probuzení si mozek jen ověří, že stále pracuje, a rychle získá nejdůležitější informace z okolí. Od začátku cyklu – tedy od usínání uběhlo 90–120 minut a přichází další cyklus a další fáze usínání. Po této fázi přichází ráno i skutečné probuzení. Ze spánku se člověk probudí během několika málo vteřin.