Tato závislost sice nemá tak dramatické projevy jako ta na drogách, rozhodně však nejde o nic zanedbatelného. Postižení lidé často užívají hypnotika v nesmyslně velkých dávkách, protože ta počáteční jim už dávno nestačí. Jakmile vysadí prášky, začne je trápit ještě horší nespavost, než byla původní.

Při pokročilejší závislosti se objevuje úzkost a neklid během dne. Ale také návaly horka, bušení srdce, pocení a napětí ve svalech, někdy dokonce křeče. Signálem závislosti je, že pacient musí zvyšovat dávku léku, aby dosáhl požadovaného účinku. Odborníci mluví o tom, že u něj dochází k rozvoji tolerance účinné látky.

Rozevlátý způsob života

Manažer marketingové firmy začal mít potíže s usínáním, ale nevěděl proč. Stresy ani povinnosti mu nepřibyly. Během noci se navíc několikrát probudil. Ne pokaždé se mu podařilo znovu usnout. Začal tedy užívat prášky na spaní.

Brzy si všiml, že je musí polykat skoro každý den. Protože se nechtěl dostat do závislosti na nich, navštívil MUDr. Jaroslavu Skopovou, lékařku z psychiatrické ambulance pražské Nemocnice Na Homolce. Přiznal jí, že bývá po prášcích ráno otupělý a spánek není příliš kvalitní. Cítí se pořád unavený a málo výkonný. Trápí ho také bolesti hlavy, nesoustředěnost a hůř si věci pamatuje.

Doktorka Skopová ho vyšetřila, ale nezjistila u něj žádnou psychickou poruchu, kromě nespavosti. Nic nenasvědčovalo ani tomu, že by problémy se spánkem vyvolávala nějaká nemoc, což se někdy stává.

Nejčastější chyby

Lékařka se zajímala také o jeho životosprávu a styl života. Na potíže s usínáním a spánkem nemusí mít vliv pouze stres, který navíc bývá pro manažery docela obvyklou záležitostí, ale i rozháraný způsob života.

Podobně jako:

  •  vydatnější kouření a pití nápojů s kofeinem vpodvečer nebo večer;
  • sportování v pozdních hodinách;
  • přílišné pití vína a vůbec alkoholu, který sice pomáhá usnout, ale narušuje průběh spánku;
  • noční přejídání po celodenním hladovění nebo nepravidelném jídle v průběhu dne;
  • usínání u televize, případně její sledování příliš dlouho do noci. V ložnici by navíc neměl být příliš suchý nebo teplý vzduch (více než 20 °C). Rušit může i hluk z ulice, světlo, nepohodlná postel apod.

Melatonin místo prášků na spaní

Manažer přiznal, že se večer po celodenním hladovění často přejídá a dost kouří. U televize usne velice často. Navíc má trochu rozháraný režim. Zkusil proto pravidelněji jíst, aby se tolik necpal jídlem v noci, omezil kouření, a když se mu chtělo jít spát, lehl si do postele, ne k televizi.

Místo hypnotik začal pravidelně užívat melatonin, který mu lékařka předepsala. Během čtrnácti dnů se snáz soustředil a zlepšily se jeho potíže s pamětí. Také se cítil méně unavený. Zhruba za měsíc ustoupily jeho problémy se spánkem. Po šesti týdnech přestal brát melatonin, spal dobře a nemusel brát žádná hypnotika, tedy prášky na spaní.

Na lepší spánek je vhodná aktivita nebo studená sprcha.

Na lepší spánek je vhodná aktivita nebo studená sprcha.

FOTO: Profimedia

Zlom po smrti manžela

Osmasedmdesátiletá žena začala užívat prášky na spaní poté, co jí zemřel manžel. Nedokázala se vyrovnat s jeho odchodem. Hypnotika pak brala osm let. Dopracovala se k dávce několikrát vyšší, než jí původně doporučil lékař. Stala se na nich závislá. Projevovalo se to u ní nejprve poruchami paměti a občasnou dezorientovaností. Rodina je přičítala jejímu stárnutí.

Později se u ní objevily úzkostné stavy, neklid, bušení srdce a křeče svalů. Vzhledem k jejímu věku by asi bylo složité, kdyby měla jít na odvykací kúru. Lékařka proto řešila její potíže ambulantně. Dohodla se s rodinou a předepsala ženě bezpečná psychofarmaka. Ta mírnila potíže vyvolané závislostí.

Dostala také melatonin. Pod dohledem rodiny pak postupně vysazovala hypnotika a poté i psychofarmaka. Během tří měsíců se její stav zlepšil do té míry, že zase začala normálně spát.

Nejmodernější léky

Přechodné potíže se spaním trápí zhruba třetinu populace. Vážné problémy se spánkem a usínáním má pak deset až patnáct procent lidí. Dřív se na ně užívaly barbituráty, dnes jsou to benzodiazepiny a modernější Z-hypnotika. „Ta jsou třetí generací hypnotik a mají méně vedlejších účinků,“ říká MUDr. Jaroslava Skopová.

„Také riziko vzniku závislosti je u nich nižší, ale stále hrozí.“ Melatonin, označovaný jako hypnotikum čtvrté generace, nemá žádné vedlejší účinky. Je to látka tělu vlastní. Řídí naše biorytmy, tedy i spánek a bdění. S věkem jeho hladina klesá. To může u řady lidí vyvolat potíže se spaním nebo k jejich vzniku přispět.

Hypnotika mohou mít vedlejší účinky.

Hypnotika mohou mít vedlejší účinky.

FOTO: Profimedia

Někdy pomůže i lidem s rozházenými životními rytmy a s dalšími potížemi. Ale určitě není všelékem, který dokáže vyřešit všechny problémy se spaním. Mnohé konečně napovídají dva zmíněné příběhy. Z nich je zřejmé, že všechny léky na spaní bývají součástí dalších opatření a kroků, které odborníci nazývají hygienou spánku.

„Léčba nespavosti musí být komplexní a individuální,“ zdůrazňuje doktorka Jaroslava Skopová. „Vychází z toho, co lékař zjistí o jejích příčinách.“ Samotné užívání pilulek na spaní, pokud jimi neřešíme jen akutní a krátkodobé potíže, bývá podle ní příliš často slepou uličkou.

Ta navíc hrozí závislostí a potřebuje ne zrovna jednoduchou léčbu. Ale hlavně vyžaduje návrat k příčinám potíží, jejichž řešení se pacient snažil obejít právě pomocí hypnotik.