Lidský organismus se totiž vyrovnává s tepelnou zátěží pomocí regulačních mechanismů. Mezi ně patří například rozšíření kožních cév, což se navenek projeví zčervenáním, vyzařováním tepla a pocením. To má ale za následek pokles krevního tlaku, na který srdce reaguje zvýšenou činností. Protože nemocné srdce má limit, krev stagnuje v plicích, srdce ji nestačí čerpat a u těchto nemocných se zhoršují dechové funkce.

Úpal a úžeh

Hodně slunce, dusno a vedro, které se ve městech ještě umocňuje odrazem od černého asfaltu, ubližuje i zdravým lidem.

Úpal je nemoc z přehřátí a k tomu, aby nás postihl, stačí horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu, tzv. skleníkové. Takový byl skoro celý červenec. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zamlklostí, zástavou pocení, horkou a suchou kůží. Člověk snadno omdlévá, například v přeplněném dopravním prostředku, má pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče.
První pomoc spočívá v přemístění postiženého na chladné místo v poloze vleže. Uvolníme mu oděv, zdvihneme dolní končetiny, otíráme pokožku chladnou vodou, a pokud je při vědomí, podáváme mu studený nápoj. Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, a hlavně dostatečný příjem tekutin.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména když nemáme pokrývku na hlavě. Vlivem slunění se organismus přehřeje, pokožka rudne, mohou se vytvořit až bolestivé puchýře, tedy spálení. Dostavuje se i silná bolest hlavy, celková nevolnost a zvracení.
První pomoc i prevence jsou stejné jako při úpalu.