Článek
Lidé usedají v červnu, červenci a srpnu častěji za volant. A víc se na dlouhých i krátkých cestách dopouštějí chyb. Mnohé z nich je stojí zdraví a některé i život.
„Nehod v létě navíc neustále přibývá a stále významněji se na nich podílí alkohol i další omamné látky,“ říká Leoš Tržil, ředitel dopravní policie. „Jen za loňský rok vzrostl počet obětí alkoholu za volantem o dramatických 122 %.“
| Jaké chyby lidé nejvíc dělají a jak by jim mohli předejít? |
Úprk k moři
Řidiči nedodržují na dlouhých cestách na dovolenou doporučené přestávky. K 60 % nehod u nich dochází po třech hodinách jízdy bez přerušení. To je strohá řeč dopravních výzkumů. Proto odborníci doporučují, aby zastavili každé dvě hodiny nebo každých 180 kilometrů. A protáhli se, prošli se, proběhli nebo si zacvičili. Lidé se však řídí spíš svými pocity než doporučením psychologů. Staví často v kuriózních rytmech.
Pomoci jim může nejen odpočinek a kyslík zvýšený díky tělesné aktivitě, ale také jednoduché cukry. Ty jsou pro něj palivem. Najdeme je třeba v ovoci, v hroz novém cukru nebo ve lžičce medu. Proto nás proběhnutí a lžička medu vzpruží obvykle víc než káva.
Dalším problémem je, že lidé pádí k moři nevyspalí a unavení, protože v práci do poslední chvíle šturmovali. Manželé se nejednou před cestou nebo při ní pohádají.
A jako by to nestačilo, chtějí cestu zvládnout na jeden zátah téměř bez přestávek, aby si pobyt co nejvíc užili. Tím vším ale dramaticky zvyšují riziko dopravní nehody, která bývá na dálnici obvykle nehodou vážnou.
Podobně riskantní je jízda v noci. Nejrizikovější jsou hodiny: mezi druhou a čtvrtou ráno. Krevní tlak, puls nebo dech jsou na svých minimech. Kvůli tomu reagujeme pomaleji a více chybujeme.
Zrádná kocovina
Na dlouhé cestě k moři nebo od něj nepije alkohol skoro nikdo. Ale stává, že si lidé před návratem domů udělají bujarý mejdan na rozloučenou. Ráno vyrážejí s těžkou hlavou. Mají horší reakce, odhady vzdáleností i rychlosti, zkrátka víc chybují. Jejich schopnosti negativně ovlivňuje jak kocovina, tak nízké hladiny krevních cukrů. Řešení je prosté, vyrazit si z kopýtka o den dřív.
Podle dopravního psychologa Karla Havlíka může být posledních 50 km na cestě domů neporovnatelně rizikovějších než předchozích několik set kilometrů. Zvlášť když řidič neodpočívá a snaží se to už mít rychle za sebou. Navíc nejede tak ostražitě, protože cestu obvykle zná.
Horší je to s alkoholem a jízdou na krátké vzdálenosti. Třeba cestu z chalupy do nejbližší samoobsluhy mají lidé naučenou téměř nazpaměť. Myslí si, že přesně vědí, co si můžou dovolit. Také znají všechna oblíbená místa dopravních policistů. „Proto tudy jezdí méně obezřetně, často i rychle a v létě nejednou pod vlivem alkoholu,“ říká plukovník Leoš Tržil. „Jenže ztráta ostražitosti, případně alkohol pak bývají častou příčinou dopravních nehod.“
Lidé také častěji bourají v pátek nebo v sobotu večer. A k většímu počtu smrtelných nehod dochází spíš v noci než ve dne. Pokud jde o věk, větší sklon k nehodám mají řidiči mladší než 25 let, případně starší než 55 let.
Nebezpeční muži
Statistiky ukazují, že je docela podstatný rozdíl, jestli za volantem sedí muž nebo žena. Mnohem bezpečněji si v autech počínají ženy.
Nevyplývá to jen z analýzy serveru zenaaauto.cz, který se dlouhodobě věnuje problematice bezpečnosti na silnicích, ale i ze strohých fakt. Ženy vlastní 41 % řidičských průkazů, na nehodách se však podílejí jen 16 %. Muži havarují třikrát častěji.
Pokud jde o menší přestupky nebo nehody, jsou na tom ženy skoro stejně jako muži. Pokud jde o závažné nebo smrtelné nehody, jasně dominují chlapi. Jezdí sebevědoměji a víc riskují.
Mají sklon přeceňovat své schopnosti. Většina žen se naopak podceňuje a jezdí opatrněji.
Také se nenechají tak snadno vyhecovat k nesmyslné soutěži jako spousta mužů. Ti třeba daleko hůř zvládají, když jejich „bourák“ předjede slabší auto.
Ženám to bývá fuk. Auto je pro ně dopravní prostředek, a ne symbol toho, jak jsou dobří. Závodníkovi radši uhnou.
Bezpečnostní prvky vozu (systémy ABS, EPS, bezpečné dětské sedačky, velikost auta, šance přežít ve zdraví nehodu apod.) je zajímají víc než pány tvorstva. Mnohem častěji uzavírají i havarijní pojistku. A tak bychom mohli dlouze pokračovat.
Takže vtipy o tom, že by pro ženy měla existovat speciální značka Konec kruhového objezdu, jsou jen folklór a mužské hecování, které nevychází z reálné skutečnosti. Odráží spíš falešné představy mužů o tom, jak báječní jsou řidiči a jak vedle nich ty slepice nemůžou mít šanci.
Riskantní mobily a také cigarety
Psychologové ze Sydneyské univerzity zjistili, že při běžném telefonování za jízdy stoupá riziko nehody o 500 %, s hanďs free pak o 400 %. Prodlužuje totiž reakci řidičů na neočekávané události, třeba brzdění, o 30 až 70 %.
Telefonující při řízení přehlížejí téměř polovinu značek a v 25 % případů nedávají přednost v jízdě. Ale hlavně se výrazně snižuje jejich schopnost předvídat rizikové situace a včas na ně reagovat. To jsou dominantní vlastnosti řidičů, kteří ujeli statisíce kilometrů bez nehod.
Podobně vážným problémem je kouření za jízdy. Cigarety sice mohou zpočátku stimulovat mozek kuřáka. To ale nemění nic na skutečnosti, že nikotin ve větších dávkách stahuje cévy a přispívá k horšímu prokrvení a funkci mozku. Zapalování cigarety a kouření navíc odvádí pozornost od řízení. „Statistiky dokazují, že kuřáci mají za volantem víc nehod,“ říká MUDr. Eva Králíková, odbornice na otázky kouření.