Odborníci přišli s varováním, že ačkoli teorie o "dobrých" bakteriích, které v lidském zažívacím traktu nastolí rovnováhu, se může zdát smysluplná, ve skutečnosti stojí na značně vratkých základech.

Konzumace jídel obsahujících bakterie se datuje odedávna, počínaje pitím kyselého mléka k léčbě střevních potíží v biblických dobách. Vědci ale zjistili, že zatímco živé bakterie ve stravě jsou prospěšné při některých obtížích, například při průjmu v důsledku užívání antibiotik, na stav zdravého člověka nemají žádný pozitivní vliv.

Všeho s mírou

Profesor mikrobiologie Michael Wilson z Londýnské univerzity naopak varuje před jejich neomezenou konzumací:

"V určitých případech mohou být probiotické kultury prospěšné. Problém ale je, že jejich spotřeba nepodléhá žádné regulaci. Jsou doporučovány jako potravinový doplněk, ne jako lék. Takže na trh se může dostat cokoli, co tyto kultury obsahuje. Farmaceutické výrobky přitom podléhají mnohem přísnější kontrole."

Podle něho je tvrzení o "dobrých" bakteriích značně zavádějící, protože pozitivní vliv na zdravotní stav je velmi individuální u různých druhů bakterií.

Během své přednášky na konferenci The Times Cheltenham Science Festival upozornil, že v lidském trávicím traktu žije 2 000 druhů bakterií, což je ale zřejmě dost podhodnocené číslo. Každý druh je tu přitom zastoupen milióny a milióny jedinců. Lidé si přitom myslí, že ovlivňováním střevní flóry pečují o své zdraví.

Pozor na předávkování

Skutečnost je však taková, že v krajním případě se může stát, že u člověka s narušenou imunitou může dojít až k otravě krve. A to tehdy, pokud bakterie proniknou porušenou střevní stěnou do sterilního prostředí.

"Žádný mikroorganismus není naprosto neškodný. Když jste zdraví, pravděpodobně vám neublíží, ale ani nepomohou. Pokud ale zatížíte své tělo zbytečně velkým množstvím bakterií, říkáte si o poškození imunitního systému," upozorňuje profesor Wilson.