Po horkém úterku, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, očekávají meteorologové v noci na středu velmi silné bouřky, po nichž přijde ochlazení. Na náhlé změny počasí jsou citlivé tři čtvrtiny lidí.

"V současném horkém počasí by to lidé se zdravotním handicapem neměli přehánět s fyzickou zátěží. Měli by se šetřit. A až se ve středu ochladí, měli by se, než půjdou ven, podívat na teploměr, aby se dostatečně oblékli. Jinak jim hrozí nachlazení," upozornil Jelínek.

Úterý je jedním z prvních letošních tropických dnů, právě proto může být podle Jelínka pro lidské zdraví zatěžující. Organismus není po zimě trénován na teplo, a tak pociťuje horký den jako extrémní zátěž. Podobně horký den například v srpnu by tělo sneslo bez problémů. Lidé by s tím měli počítat a dát tělu čas, aby se náročnějším podmínkám horkého dne přizpůsobilo.

Lékař: Hlavně pijte, ale ne alkohol

"Důležité je přijímat dostatek tekutin, pít, i když člověk nepociťuje žízeň," řekl lékař. Alkohol se v horkém počasí ke "zchlazení" nedoporučuje. Stejně tak není dobré chladit se průvanem. V tropických dnech se jen natáhne do místnosti horko. Lépe je nevětrat a stáhnout žaluzie či polepit okna bílým papírem. Málo pomohou větráky, paradoxně z nich může člověk nachladnout, stejně jako z klimatizace, která je nastavena na nízký stupeň.

"Klimatizace v kanceláři nebo v autě by měla být jen čtyři až pět stupňů pod venkovní teplotou," upřesnil Jelínek. Při změnách teplot trápí lidi bolest hlavy, jsou unavení a vyčerpaní. Úlevu jim přinese až očekávaná bouřka, chvíle před jejím vypuknutím ale jsou pro organismus zatěžující. Změna tlaku před bouří vadí hlavně lidem s nemocným srdcem, vysokým tlakem, epileptikům a astmatikům. Déšť uleví hlavně alergikům, protože splachuje ze vzduchu prach a alergeny. Lépe je po dešti také astmatikům a kardiakům.

"Změna počasí znamená pro organismus šok. Je to období kritické zejména pro lidi chronicky nemocné, ale i pro lidi zdravé může znamenat totální tělesný chaos. Imunita se snižuje a bují infekce. Hrozí psychické obtíže, častá jsou chybná rozhodnutí," řekla psycholožka Marcela Slavíčková. Podle ní by lidé měli v horkých dnech ztlumit veškeré aktivity tělesné i duševní a odložit důležitá jednání. "Člověk se musí podřídit diktátu počasí a konat později," dodala.