Jako Poslední večeře Páně se totiž označuje poslední stolování Krista a jeho učedníků v Jeruzalémě v době pesachu, jednoho z nejstarších hebrejských svátků a předchůdce křesťanských Velikonoc. Zapomeňme teď na skandální odhalení Šifry Mistra Leonarda, spojené s jeho slavným obrazem, a zaměřme se na její menu, které se stalo základem pro velikonoční kulinářské tradice a symboly.

Oslava příchodu jara

O svátku pesach se prolínaly dávné jarní slavnosti starověkých hebrejských kmenů se vzpomínkou na zachránění z egyptského otroctví.

:.Beránek jako symbol čistotyFOTO: František Petrák, Právo

Součástí byla i tradiční hostina, jež se později přenesla do úzkého kruhu rodiny. Významnou roli při ní hrálo i červené víno provázené mnoha rituály. Pokud tedy Ježíš skutečně přijel do Jeruzaléma, byly pesachové pokrmy posledním jídlem, které konzumoval. Menu mělo po staletí ustálená pravidla a tvořily je symbolické pokrmy připomínající odchod z Egypta. Proto v něm nesměly chybět:

  • Nekvašený chléb. Byl jen z vody a mouky (pšeničné, žitné, ovesné, špaldové). Připomínal rychlý útěk hebrejského lidu, kdy nezbyl čas nechat chlebové těsto vykynout, a tak se připravily jednoduché placky.
  • Jehněčí pečeně. Původně se podával beránek, pečený na otevřeném ohni na dvou rožních, ochucený solí, česnekem a praženým mletým kmínem, později jen pečená jehněčí kost s kousíčky masa. Symbolizovaly silnou ruku boží a vykonavatele posledního trestu, tzv. desáté rány egyptské.

FOTO: František Petrák, Právo:. Jidášky mají tvar provazu, na němž se oběsil Jidáš.

  • Hořké byliny. Nejprve se používaly libeček, čekanka, řeřicha, lebeda, později přibyly hlávkový salát a křen. Při hostině se namáčely do slané vody na paměť trpkých časů a slz prolitých v egyptském zajetí.
  • Charoset. Sladká hrudkovitá omáčka ze sušených meruněk, datlí, fíků, rozinek, červeného vína a ořechů. Představovala hlínu, z níž Izraelité tvořili cihly na stavby egyptských pyramid.
  • Vejce. Symbolizovala naději života a byla vařená natvrdo jako důkaz odolnosti člověka proti všem příkořím.

Nové významy

Křesťanské velikonoční pokrmy v mnohém připomínají pesachovou hostinu. Přibyla k nim však i některá jídla nová, jiná zase ta původní nahradila.

:.Pučálka se podávala nasladko i naslano.FOTO: František Petrák, Právo

Místo jehněčího se často podává velikonoční nádivka (hlavička), pokrm připravený z vajec a několika druhů masa, nebo se upeče jen beránek ze sladkého těsta. Hořké byliny se rozšířily o mladé kopřivy, špenát a chřest. Pohanské kořeny má nejspíš zvyk pojídání sladkých chlebů, pozdějších mazanců. Ale na rozdíl od nich se nahoře nařezávaly do kříže jako připomínka Ježíšovy oběti. A protože Velikonoce připadají na dobu, kdy slepice dost snášejí, s vejci se nešetřilo a hojně se přidávala do všech pokrmů nebo jen různě zdobila.

Symbolika pokrmů

Potravina
Symbol
Zvyky, pověry, zajímavosti
Vejce
Plodnost, životRodina měla jedno společně sníst, aby držela celý rok pohromadě
Beránek
Čistota, obětování
Když v 19. st. jehněčí podražilo, pekl se ze sladkého těsta
Jidášky
Provaz, na němž se oběsil Jidáš
Kapaly se medem, aby chránily před žihadly a uštknutím
Mazanec
Slunce
Nejstarší velikonoční pečivo u nás se dřív peklo z vajec a sýra, sladké až v 18. st.
PtáčciPříchod jara
Pečivo se dávalo dětem jako boží dárek
Zelené byliny a zelenina
Probuzení přírody
Mělo zabránit bolení krku
Hlavička, nádivka, svítek, ušelo
Zdraví, plodnost
 Proti uřknutí a nemoci
 Pučálka ZrozeníPodávala se i na Vánoce, jedla se nasladko i naslano

Klasika v současném kabátě

Duch velikonočních tradic se dá vetknout i současným pokrmům. Moderní varianty Poslední večeře Páně připravil Martin Havel, šéfkuchař hotelu Park Holiday v Praze - Benicích.

Salát z hořkých bylin (4 porce)

 

FOTO: František Petrák, Právo

Ředkvičky, ředkvičkové klíčky, klíčky zeleného hrachu, řeřicha, libeček, hlávkový salát, červená čekanka, červený a zelený dubáček, salát frizzé, červená rukola, květy portuláku - všechny suroviny po 100 g, mořská sůl, olivový olej

Omyté listové saláty a čerstvé byliny podle aktuální nabídky na trhu promícháme, osolíme a lehce zakapeme olivovým olejem nejvyšší kvality. Hořké byliny se také podávaly se zálivkou z olivového oleje ušlehaného s octem, utřeným česnekem, solí a mletými hořčičnými semínky.

 

Martin Havel: V současné úpravě lze salát z hořkých bylin promíchat také s drceným česnekem, redukovaným octem balsamico vymíchaným s květovým medem (50 g), citrónovou (limetkovou) šťávou a posypat praženými pistáciemi či piniovými jádry.

 

Nekvašené placky

 

 

FOTO: František Petrák, Právo

500 g špaldové mouky, 500 g ovesné mouky (ovesných vloček), voda podle potřeby

Všechny suroviny důkladně zpracujeme na hladké, pružné těsto a necháme 60 minut odležet na teplém místě. Pak je rozdělíme na bochánky (po 100 g) a dáme ještě na chvíli odpočinout. Vyválíme placky (průměr 17 cm) a pečeme po obou stranách na pánvi vytřené olivovým olejem, až na nich vyskočí hnědé skvrny a lehce se nafouknou. Podáváme teplé, naskládané na sobě.

 

Martin Havel: Placky se nesolí ani nekoření, pro zjemnění je lze potřít olivovým olejem a proložit tenkými plátky česneku.

Jehněčí pečeně na čerstvých bylinkách (4 porce)

 

FOTO: František Petrák, Právo

800 g jehněčí pečeně, 100 g panenského olivového oleje (extra virgin), 3 g mořské soli, 5 g čerstvého tymiánu, 5 g čerstvého rozmarýnu, 10 g česneku, 100 g oliv

Omyté, odblaněné maso osušíme a nasolíme. Čerstvé bylinky po -tlučené v hmoždíři (pustí víc aromatických látek) a nahrubo sekaný česnek smícháme s olivovým olejem. Směsí potřeme jehněčí, dáme na 4 hodiny odležet a pak pečeme asi 15 minut v troubě vyhřáté na 180 °C. Maso musí být na řezu růžové a šťavnaté, ne suché. Podáváme na teplém talíři se salátem z hořkých bylin, olivami a nekvašenými chlebovými plackami.

 

Martin Havel: V současném pojetí se hodí jako příloha také bylinkový kuskus, gratinované brambory, pečená cibulka a česnek.

 

Ovocná kaše

 

FOTO: František Petrák, Právo

Sušené meruňky (jablka), hrušky, višně, švestky, pistácie, vlašské ořechy, mandle, čerstvé fíky - po 100 g, 1 lžička mleté skořice, 1 l sladkého červeného vína

Sušené ovoce necháme nabobtnat ve vodě, pak je pokrájíme na kousky a smícháme. Směs zalijeme červeným vínem a vaříme, dokud kaše nezhoustne. Na závěr doplníme posekané ořechy. Martin Havel: Víno lze také svařit na třetinu a promíchat s medem (100 g). Kaše tak výrazně zjemní a pikantně zesládne.