K očistným kúrám můžeme využít bylinné čaje nebo koncentrát z léčivých rostlin, který si koupíme v lékárně. Ideální ale je, když se při nich nespokojíme jen s jejich popíjením.
Účinky léčivek lze také vylepšit úpravou jídelníčku, relaxací a cvičením. Jógy, taj-či nebo třeba salsy, to už záleží jen na nás.

Šlápnout na plyn látkové výměny

K očistným kúrám se v minulosti používaly dvě skupiny bylin. První dodávala člověku vitamíny, minerály a další potřebné látky. Druhá podporovala vylučování. Přesněji řečeno, pomáhala stimulovat látkovou výměnu a vyladit činnost organismu.

Rozhodně ho však nezbavila záplavy toxinů, které se měly v těle nahromadit přes zimu. Tato představa je hodně rozšířená, ale bohužel mylná. Kdyby se náš organismus nedokázal zbavit odpadních látek, rychle bychom onemocněli. „Velice podstatné na očistných kúrách je, že člověk díky nim pije dost tekutin,“ říká doc. MUDr. Lubomír Kužela, DrSc., známý odborník na výživu. „Slabší pohlaví s tím mívá problémy. Opakovaně to potvrdily výzkumy Státního zdravotního ústavu. Podle nich většina žen středního a vyššího věku pije málo vhodných tekutin.“

Když přidají, překvapeně zjišťují, že se cítí méně unavené, nebolí je tak často hlava, zlepší se jim pleť, některým se zmírní i problémy s bolestivou menstruací. Dostatek tekutin je totiž klíčový pro optimální chod organismu. Pití bylinných čajů k tomu může významně přispět.

Nejlepší doplněk, receptů je řada

Někdo vám doporučí jako vhodný doplněk očistné kúry brokolici, květák, kapustu nebo kedlubny. To proto, že obsahují hodně vlákniny a zdraví prospěšných látek. Třeba sirné sloučeniny s preventivními účinky proti rakovině. Nebo i jiné složky, které blahodárně působí na stav zažívacího traktu. Řada lidí nedá dopustit na červenou řepu. Třeba kvůli jejímu příznivému vlivu na játra.

Vyznavači zdravé výživy zase horují pro kyselé zelí. I na jaře obsahuje hodně vitamínů, spolu s lactobacily a vlákninou, které podporují správnou střevní mikroflóru, a tedy i látkovou výměnu. Štiplavou chuť zelí snadno zjemníme olivovým olejem.

Ve výčtu příznivě působících potravin bychom mohli dlouze pokračovat. „Pravdou je, že smysl má jíst jakékoliv ovoce a zeleninu,“ říká docent Kužela. „Jednak proto, že nám často odlehčí příliš kalorickou stravu. Navíc obsahují spoustu cenných látek včetně vlákniny.“

O té mluví někteří laici jako o kartáči na střeva. To je trochu nadsazené, ale určitě přispívá k dobrému stavu střevní mikroflóry a zlepšuje trávení, tedy látkovou výměnu. A právě její maximální povzbuzení, případně zlepšení, je hlavním cílem očistné kúry.

Bahno z Mrtvého moře má blahodárné účinky nejen u atopického ekzému.

:.Relaxace, která nás zbaví stresu, zlepšuje jak trávení, tak vylučování. FOTO: Profimedia

Naivní představy

Spousta nadšenců se domnívá, že je jarní očista organismu zbaví všech jedů, včetně éček, hormonů nebo těžkých kovů, kterých je prý naše strava údajně plná. Musíme zdůraznit, že nezbaví. Bylo by hezké, kdyby se daly vypláchnout bylinnými čaji, ale takhle jednoduše to v těle nefunguje.

Další věcí je, že naše strava, navzdory spoustě článků na toto téma, není zaplavená nebezpečnými látkami. Odborníci pro ně stanovili normy, a ty jsou u nás docela přísné. Pokud je výrobce potravin překročí, může očekávat zásah institucí, jako je Státní zdravotní ústav nebo potravinářská inspekce. A také sankce.

Nesmyslné výplachy

Někteří ortodoxní příznivci očistných kúr tvrdí, že jejich účinky podstatně prohloubí výplach střev. Tělo prý díky němu zlikviduje odpady, kterých se samo zbavit neumí. Tato tvrzení se však neopírají o žádné seriózní výzkumy.

Naopak, snadno lze dokázat, že jde o nepřirozený zákrok do střevní mikroflóry, kterou tím můžeme narušit. Navíc se jedná o zásah s řadou rizik, za který ještě k tomu zaplatíme zhruba tisíc korun.

„Nejdramatičtějším rizikem je možnost protržení střevní stěny u pacientů s divertikly, tedy s výchlipkami na střevech,“ říká MUDr. Pavel Kohout, gastroenterolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

„Ne příliš vhodný bývá výplach i pro lidi, kteří trpí některou z forem zánětů střevní sliznice, nebo například pro pacienty s umělou srdeční chlopní. Výplach zbaví stěny střev nestrávených zbytků potravy stejně jako střevní mikroflóry a hlenu.

Ty tvoří jeho přirozenou ochranu. Nežádoucí bakterie pak mají větší šanci proniknout střevní stěnou až do krevního oběhu. Snadno se potom usadí na umělé chlopni a vyvolají v srdci vážnou infekci.“

Dalším problémem, který může lidi po výplachu střev potkat, je narušení střevní mikroflóry, tedy dysmikrobie. Představa, že se očistíme pouze výplachem, je velmi mechanistická, tedy zjednodušující. Natrávená potrava postupuje z tenkého do tlustého střeva. Obsahuje bakteriální kmeny a ty osídlí střevo zpátky.

Předpokládané očištění nemá tedy dlouhého trvání. Změnit střevní prostředí k lepšímu můžeme daleko přirozeněji pomocí dostatečně koncentrovaných probiotik a vlákniny, která vytváří příznivé podmínky právě pro činnost probiotik.

Co odstartuje půst

Problematický je vedle výplachů střev také půst. Přestavuje pro tělo další zbytečnou zátěž. A stres. Někteří odborníci sice připouštějí jednodenní půst během týdne. Jiní považují za zbytečný i ten. Tvrdí, že organismu prospějeme spíš pestrou a zároveň odlehčenou stravou než půstem.

Odlehčená strava znamená jíst dost ovoce, zeleniny a lehkých bílých mas (rybí, kuřecí, krůtí nebo králičí). Omezit bychom měli naopak masa tučná, stejně jako další kalorické bomby: salámy, slazené nápoje, oříšky atd. A na talíř si nakládat jen menší porce.

Půst, respektive hladovění, snadno spustí nouzový metabolismus pro přežití. Náš organismus pak začne ukládat do tukových zásob i živiny, které by normálně spálil. Hladovění potom bývá nutné nesmyslně stupňovat. A pokud se vrátíme k běžnému stravování, je pro nás obtížné zabránit prudkému nárůstu váhy v důsledku jojo efektu.

Vyklouznout z této pasti vůbec není jednoduché. S odlehčenou stravou, kterou budeme jíst v pravidelných intervalech, se podobným potížím snadno vyhneme.

Symbol jara pampeliška.

:.Pampeliška pomáhá při nemocech jater, sleziny a překyselení žaludku. Navíc podporuje správnou střevní mikroflóru. FOTO: Dana Kysučanová, Novinky

Tajemství uměřenosti

Vyznavači půstu argumentují zvyklostmi našich předků. Jenže my už dávno nežijeme jako naši předci. Dalším argumentem je, že dlouhověcí lidé často hladověli.

Když se začnete zajímat o životy dlouhověkých lidí, najdete v nich jiné dominující rysy: uměřenost a vyrovnanost. Nejen v jídle, ale vůbec v celém životě. Díky nim ušetřili spoustu životní energie. Dalším výrazným rysem bývá jejich optimismus. A to i v dobách nebo situacích, které optimistické nebyly.

Jaký z těchto dvou modelů vám připadne přijatelnější pro současné lidi, které často trápí stresy, spěch a konflikty? Hladovění, nebo snaha o uměřenost, vyrovnanost a optimismus? Svou odpověď si musí každý vybrat sám.

Zatočme s jarní únavou

Pití bylinných čajů pomáhalo našim předchůdcům i v tom, aby se lépe vypořádali s jarní únavou. Řada z nás s ní bojuje každý rok. Příčinou nemusí být jen nedostatek tekutin, ale třeba také vitamínů a dalších důležitých látek. Jde o období, kdy je méně čerstvého ovoce a zeleniny.

Pomoci si můžeme naklíčenými obilninami, luštěninami nebo rostlinami. Saláty a jídla z mladých výhonků rostlin si naši předkové dělali často.

Únava může mít i další příčinu. Od podzimu do jara bývá méně světla. Proto jsme víc malátní a jakoby ospalí, protože se hormon melatonin, který řídí naše biorytmy, nevylučuje z krve tak dobře, jako se to děje při dostatku světla. Řešením je cvičení nebo procházky za svítání.

A ještě jedna věc, která na jaře prospěje. Většina z nás tráví v zimě také víc času doma a míváme horší fyzickou kondici. Zjistíme to ve chvíli, kdy vyrazíme do přírody. Proto lékaři doporučují nepřepínat na začátku jara síly, hodně spát a odpočívat. Relaxace, podobně jako přiměřený pohyb, podporují efekty očistné kúry. Tělesné aktivity stejně jako fakt, že námi necloumají stresy, zlepšují činnost trávicího traktu.

Rizika jednostrannosti

Stejně nesmyslné jako hladovění bývá i jednostranné a přehnané pití džusů nebo ovocných, případně zeleninových šťáv. Pokud ho ale kombinujeme s vyváženou racionální stravou, má smysl. Hlavně kvůli dostatku vhodných tekutin, vitamínům a šetrně působící rozpustné vláknině. Pak je ale lepší pít šťávy, které si z čerstvého ovoce a zeleniny vymačkáme na odšťavňovači sami. Než kupovat v supermarketech džusy s přemírou cukrů a tedy kalorií.

Podobné je to i s řadou podivných diet. V poslední době se stala populární třeba jablečná dieta. Při ní jíme tři dny jablka. Poslední den vypijeme večer půl šálku olivového oleje. „V lepším případě riskujete průjem, v horším třeba žlučníkový záchvat nebo i další vážné potíže,“ upozorňuje docent Pavel Kohout.