Hlavní obsah

Češi patří k největším konzumentům alkoholu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Češi patří mezi nadprůměrné konzumenty alkoholických nápojů v Evropě. Aspoň občas si sklenici alkoholu dopřeje 72 procent lidí a Česko z tohoto pohledu patří mezi pětici evropských zemí, ve kterých je nejvíce příležitostných konzumentů alkoholických nápojů.

Článek

Naopak podíl abstinentů na celkovém počtu obyvatel se v ČR pohybuje kolem 21 procent a ve srovnání s evropským průměrem, který činí 32 procent, je výrazně nižší. Vyplývá to ze studie společnosti GfK Praha.

Pije jako Švéd

Na prvním místě mezi příležitostnými konzumenty alkoholu jsou Švédové, kde alkohol příležitostně pije 83 procent populace starší 13 let. Druhá příčka patří Rusům se 75 procenty. Před Čechy se ještě umístili Němci (74 procent) a Řekové (74 procent).

Nejčastějšími denními konzumenty alkoholu jsou Nizozemci (17 procent), Italové (16 procent) a Francouzi (15 procent). "Podíl každodenních uživatelů alkoholu je v Česku mírně podprůměrný a činí sedm procent oproti 8,5 procenta v průměru ze 17 sledovaných zemí," uvedla společnost GfK.

V Česku je oblíbené zejména pivo, kterému dává přednost polovina lidí. Víno preferuje pouze 34 procent obyvatel ČR. Muži přitom upřednostňují pivo (78 procent) daleko častěji než víno (13 procent). U žen je situace opačná. Zhruba 60 procent českých žen si raději vychutná sklenku vína. Destilátům před ostatními druhy alkoholu dávají přednost pouze čtyři procenta Čechů. "Zajímavé je, že mezi muži a ženami v tomto případě není významný rozdíl," stojí ve zprávě GfK.

Koktejly nejsou příliš v oblibě

Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou pak v ČR podprůměrně oblíbené koktejly a alkoholizovaná vína. Jejich obliba je výrazně větší u žen než u mužů. Mezi tuzemskými konzumenty alkoholu preferuje alkoholizovaná vína jen jedno procento mužů a pět procent žen.

U koktejlů je tento rozdíl ještě větší. "Koktejlům před jinými druhy alkoholu dávají přednost jen tři procenta mužů, ale až 14 procent žen. Výrazně větší oblibě se koktejly těší u mladých lidí do 29 let, z nichž jim před ostatními druhy alkoholu dává přednost 19 procent dotázaných konzumentů alkoholu," podotkla GfK.

Češi se po alkoholu neovládají

Přestože je v ČR spotřeba alkoholu na relativně vysoké úrovni, řadí se Češi mezi národy, které jsou schopny odolávat vlivu alkoholu pouze průměrně. Po pěti vypitých sklenicích piva nebo sklenkách vína či tvrdého alkoholu by nad sebou udrželo sebekontrolu a neopilo se jen 19 procent dotázaných.

"Naopak největší odolnost vůči alkoholu deklarovali Nizozemci, Poláci, Rusové, Turci, Portugalci a Belgičané. Po vypití pěti dávek alkoholu dokáže vzdorovat opilosti minimálně čtvrtina z nich," uvedla GfK. Zcela nejnižší odolnost vůči alkoholu vykázali Švýcaři a Italové, z nichž by se po pěti dávkách alkoholu neopilo jen sedm procent.

"Češi považují pití alkoholických nápojů za společenskou událost. Řadí se mezi ty národy, které nejčastěji přiznávají, že se v důsledku konzumace alkoholu stávají přátelštějšími," poznamenal autor studie Pavol Frič z GfK Praha. Nejčastěji pozorují pozitivní změnu nálady po požití alkoholu Rusové (36 procent) , Češi se umístili hned za nimi (35 procent). "Naopak obyvatelé západní Evropy o sobě tvrdí, že se jejich nálada po pití alkoholu nijak nemění. Dávají tak najevo, že se alkoholu neoddávají, ale vychutnávají ho," podotkl Frič.

Negativní vlivy alkoholu

Negativních vlivů dlouhodobého užívání alkoholu, jako je pošramocené zdraví, rozpadlé manželství či zruinovaný finanční rozpočet, se podle průzkumu nejvíce obávají Italové a Řekové.

"Čeští konzumenti alkoholu se vyznačují největšími obavami o svůj finanční rozpočet. Strach o svou peněženku po požití alkoholu uvedlo 33 procent obyvatel," upozornil Frič. Narušení osobních vztahů se obává 17 procent Čechů, o práci se jich strachuje 19 procent a o zdraví 28 procent. "Celkově se pak Češi dle míry obav z následků pití alkoholu řadí mezi evropský nadprůměr," uvedl.

Přestože v průměrném množství vypitého alkoholu na osobu nepatří Česku světové prvenství, spotřeba alkoholických nápojů prudce roste. Od roku 2000 do roku 2007 vzrostla jejich spotřeba po přepočtu na čistý líh v průměru o půl litru na 10,4 litru na osobu včetně nemluvňat za rok.

Největšími "pijany" v zemích EU jsou podle posledních statistik Eurostatu Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, za nimi následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů.

Reklama

Související témata:

Související články

Mejdan dá zabrat cévám i srdci

Mírné a pravidelné pití alkoholu má příznivý vliv na srdce i cévní systém. O tom se už napsalo dost. Ale jen málo víme, jaké nebezpečí znamená pro oběhový...

Výběr článků

Načítám