Ještě před dvaceti lety se za luxusní lahůdku pro dětskou oslavu považovalo tzv. švýcarské müsli, vlastnoručně namíchané ze spařených ovesných vloček, ořechů, rozinek a ovoce, polité ušlehaným jogurtem. Dnes se už podle zkušeností konzumují müsli i další typy cereálií naprosto běžně nejen k snídani. A největší spotřebu jich u nás mají mladší ženy a děti.

Rozdíly ve světě

Zařazení cereálií do jídelníčku se ale ve světě podstatně liší. Také v tomto ohledu se totiž promítá rozdílnost kultur.

Zásluhou vlákniny obsažené v cereáliích se zrychluje průchod zbytků jídla tlustým střevem, a tak je pomáhá udržovat v dobrém stavu. :.Zásluhou vlákniny obsažené v cereáliích se zrychluje průchod zbytků jídla tlustým střevem, a tak je pomáhá udržovat v dobrém stavu. foto: Právo/František Petrák a archiv

„Zatímco v anglosaských zemích tvoří cereálie nejčastější snídani, východní Evropa, Čína i Japonsko, o afrických zemích ani nemluvě, se s tímto způsobem stravování teprve seznamují. V Asii jdou na odbyt hlavně malá balení, do Egypta naopak dodáváme větší množství především do hotelů na pobřeží, podobně jako v Chorvatsku. V Rusku zase největší prostor v oddělení s cereáliemi zaujímají různé typy kaší, především ovesných,“ vysvětluje Zdeněk Jahoda, ředitel firmy Emco.

Pohodlné jídlo

Cereálie přinášejí do stravování hned několik výhod. Ta první spočívá v nutričním přínosu, který je řadí mezi úspěšné pomocníky v prevenci civilizačních chorob, hlavně onemocnění srdce a cév. Vyplatí se ale mezi jednotlivými druhy dobře vybírat, protože některé z nich obsahují poměrně dost skrytého cukru a soli. Další výhodou je rovněž rychlost jejich přípravy a také mnohem širší využití než jen k snídani, jak nasvědčují i naše dnešní recepty.

Jde o cereálie pro děti, které v chutné formě využívají nejlepší nutriční vlastnosti ovesných vloček. Snímky zachycují výrobu biskitů v Hrdlech. :.Jde o cereálie pro děti, které v chutné formě využívají nejlepší nutriční vlastnosti ovesných vloček. Snímky zachycují výrobu biskitů v Hrdlech. foto: Právo/František Petrák a archiv

Kromě toho jsou cereálie dobře stravitelné. Člověk je sice všežravec, ale v prapočátku svého vývoje se živil hlavně semeny. Tomu ostatně odpovídá také charakter lidského chrupu, který funguje podobně jako mlýnské kameny.

Důležitý zdroj vlákniny

Cereálie patří mezi důležité dodavatele energie. Jsou bohaté na sacharidy, rostlinné bílkoviny a vitamíny (B1, B2, E). Obsahují i důležité minerální látky, především draslík, hořčík, fosfor, železo a vápník. Je třeba zdůraznit také významný obsah vlákniny. Jsou v nich oba typy, tedy rozpustná i nerozpustná.

 

Vláknina je zdrojem výživy pro střevní mikroflóru, zrychluje střevní peristaltiku, čímž napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Zabraňuje také zácpě a působí jako prevence rakoviny tlustého střeva.

 

Vláknina v potravině snižuje i její glykemický index. A to je velmi příznivé při dietě diabetické i redukční a také pro všechny, kdo se chtějí zdravě stravovat.

 

Kaše jako z nouze ctnost

Podle dávného úsloví obyvatel severní Evropy činí ovesná kaše tělo zdravým, hlavu studenou, nohy horkými a muže ze železa. Ovesné výrobky prý také dokážou ulehčit i při psychické zátěži.

Dnešní vědci to jen potvrzují. Oves je snadno stravitelný a velmi výživný, dodá tělu hojnost minerálů a cenných bílkovin. A velké množství obsažených vitamínů řady B skutečně pomůže, má-li člověk takříkajíc nervy na pochodu.

Jako jeden z mála českých výrobků získaly biskiti smajlíci společnosti Emco ocenění na prestižní mezinárodní potravinářské soutěži SIAL d’Or. :.Jako jeden z mála českých výrobků získaly biskiti smajlíci společnosti Emco ocenění na prestižní mezinárodní potravinářské soutěži SIAL d’Or. foto: Právo/František Petrák a archiv

Oves patří mezi nejmladší obilniny, jež člověk do své výživy zařadil. A stalo se tak vlastně z nouze. Na rozdíl od teplejších částí Evropy se na jejím severu ani na britských ostrovech příliš nedařilo pšenici a žitu. Zato oves v mírném a vlhkém klimatu prospíval. Proto zde získal pozici jednoho z hlavních zdrojů potravin.

Na našich stolech se objevují hlavně ovesné vločky. Velkou výhodou je jejich kulinářská variabilita. Dají se připravovat na slano i na sladko, vaří se z nich polévky, kaše, přidávají se do pečiva, praží se a míchají s medem, oříšky či jogurty. Vařené a umixované ovesné vločky mohou také v zálivkách nahradit část oleje.

Ovesné vločky jsou sice poměrně energeticky vydatné (ve 100 g 1485 kJ), přesto však paradoxně pomáhají při snižování tělesné hmotnosti. Tlumí totiž pocity hladu a navozují pocit sytosti.

Vločková pomazánka

50 g cibule, 50 g másla, 50 g droždí, 50 g ovesných vloček, 1 vejce, 1 šálek mléka, sůl, petržel, pažitka

Cibuli oloupeme, jemně pokrájíme a zpěníme na másle. Přidáme rozdrobené droždí a směs pražíme, dokud nezačne vonět. Pak vsypeme ovesné vločky a ještě chvíli pražíme. Mix zalijeme mlékem, za stálého míchání jej rozvaříme na kaši, osolíme a okořeníme. Na závěr vyklepneme vejce a mícháme do ztuhnutí. Pikantní chuť dodá pomazánce, která je nejlepší na celozrnném pečivu, i trocha hořčice.

Zapečená rajčatová směs (4 porce)

Zapečená rajčatová směs.

 

200 g ovesných vloček, 300 ml horkého vývaru, 800 g rajčat, 2 lžíce másla, sůl, 4 vejce, 1 lžíce vegety, mletý černý pepř, olej na formu, 200 g strouhaného tvrdého sýra

Vločky zalijeme horkým vývarem. Omytá rajčata spaříme vařící vodou, pak je oloupeme, nakrájíme na kostičky a krátce orestujeme na másle. Přidáme namočené ovesné vločky, osolíme, promícháme, 10 minut podusíme a necháme zchladnout. Vejce osolíme a rozšleháme, okořeníme vegetou i pepřem a vmícháme do podušených rajčat. Směs naplníme do vymazané zapékací mísy, povrch uhladíme a hustě posypeme strouhaným sýrem. Pečeme ve vyhřáté troubě při 190 °C.


Hrnkové cukroví

Hrnkové cukroví.

5 hrnků ovesných vloček, 1 hrnek strouhaného kokosu, 1 kondenzované slazené mléko, 1 hrnek oleje, ořechy, rozinky (obojí podle chuti)

Oloupané ořechy jemně posekáme. Pak promícháme všechny ingredience a ze směsi tvarujeme středně velké hrudky. Cukroví rozložíme na vymazaný plech a 10–20 min je sušíme ve vyhřáté troubě (120 °C) do růžova.


Venkovská polévka

Venkovská polévka.

1 větší mrkev, 1 celer, 1 petržel, 1 cibule, 50 g droždí, hrst sušených hub, hrst ovesných vloček, lžíce másla, sůl, vegeta, pepř, petrželová nať

Omytou kořenovou zeleninu nastrouháme nahrubo. Oloupanou cibuli pokrájíme na kostičky a zpěníme na másle. Pak k ní přidáme droždí a chvíli vše restujeme. K cibulovému základu přisypeme strouhanou zeleninu, houby, ovesné vločky a koření. Zalijeme horkou vodou a uvaříme do měkka. Hotovou polévku ozdobíme sekanou petrželovou natí a podáváme s tmavým chlebem nebo tmavou bagetou.

Recepty a foto společnost EMCO.