Analýzou rozsáhlé sociální studie se zabýval John Robinson a Steven Martin z University of Maryland. Podle výsledků šťastní lidé byli sociálně aktivnější, zatímco ti nešťastní pasivnější a seděli víc u televize. Ta jim však k pocitu štěstí nepomáhá.

Televize je vůbec nejhorší ze všech pasivních druhů zábavy, protože nevyžaduje vůbec žádnou aktivitu a mnohdy ani mentální.

Mezi nešťastnými je tedy více závislých na televizi, která jim ovšem vůbec nepomáhá ke změně jejich psychického stavu, neboť 51 procent z nich uvádí, že se i přesto nudí a nevědí, co s časem, ve srovnání s 19 procenty šťastných lidí. A 35 procent nešťastných má stále pocit, že nestíhá, ve srovnání s 23 procenty šťastných.