Pacientka, která navštívila svého praktického lékaře, vypadala ustaraně. Chtěla vědět, jestli jí nehrozí zaplavení organismu toxickými látkami. Už druhý měsíc ji totiž trápila úporná zácpa.

Lékař ji uklidnil a vysvětlil jí, že to je sice hodně rozšířená představa, ale jde o falešný mýtus. Organismu nic takového nehrozí. Pak se zajímal o ženin jídelníček, způsob života a léky, které bere.

Ukázalo se, že její potíže zřejmě spustil nový lék na vysoký tlak, který začala nedávno užívat. Podporoval vylučování tekutin z těla. To je jeden ze způsobů, jak snížit hypertenzi. Ženu, která málo pila, však příliš odvodnil.

Její potíže navíc zhoršoval nedostatek pohybu a špatný jídelníček. Lékař změnil ženě lék na vysoký tlak a doporučil jí, aby každý den vypila 2,5 litru vhodných tekutin, nejlépe neslazených balených vod. Také si každé ráno měla přidat do jogurtu polévkovou lžíci pšeničných otrub a kus cesty do práce i z práce jít pěšky. Problémy s vyprazdňováním zmizely během týdne.

Často nás sužuje úplně zbytečně

Zácpa trápí v různé míře třetinu mužů a polovinu žen. Většinu z nich zbytečně. Obvykle bývá důsledkem špatné životosprávy. Postižení totiž:

  • málo pijí
  • příliš mnoho hodin stráví vsedě, aniž by to kompenzovali alespoň procházkou, když už ne cvičením nebo sportem
  • nejedí dost potravin bohatých na vlákninu.

Nedostatek pohybu a správných tekutin často vyvolává zácpu u starších lidí. Vlákniny jíme zoufale málo skoro všichni.

Výzkum gastroenterologa doc. MUDr. Pavla Kohouta, CSc., a jeho kolegyně MUDr. Evy Choceňské přinesl šokující čísla: doporučené denní množství vlákniny (25-30 g) snědí u nás pouhá dvě procenta lidí. Lidé v ČR jí zkonzumují v průměru 12-15 g. Tedy asi polovinu toho, co by měli.

Když projímadla, tak ta šetrná

Potíže s vyměšováním nás trápí nejčastěji na cestách, například na dovolené. Obvykle souvisí s náhlou změnou našich životních zvyklostí:

  • dlouhé hodiny sedíme
  • jíme nepravidelně
  • je pro nás složitější vykonávat tělesné potřeby v jiném rytmu a v jiných podmínkách, než na jaké jsme zvyklí, atd.

U většiny lidí se tyto potíže upraví samy, někdy bývá nutné použít projímadlo. U akutní zácpy je to podle odborníků v pořádku, u chronické, které se nemůžeme zbavit dlouhé týdny, bychom měli být opatrnější.

V lékárně by nám měli poradit, která projímadla jsou ta šetrná a nenarušují sliznici střev, případně jejich pohyb.

Dlouhodobé užívání nevhodných projímadel může totiž snížit vstřebávání některých minerálů a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E a K). Ale také přispět k odvodnění organismu, narušit činnost střev, vyvolat v nich zánět a způsobit celou řadu dalších potíží. Některé z nich se pak léčí velmi obtížně.

„Někdy dojde dokonce k tomu, že si člověk vypěstuje na projímadlech závislost a není schopný se bez nich vyprazdňovat,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Signál jiné nemoci

Lékaři rozeznávají několik druhů zácpy: akutní, chronickou, návykovou (u ní hraje velkou roli psychika), spastickou, která často ztrpčuje život těhotným ženám (spasmus znamená křeč nebo stažení), a tak bychom mohli pokračovat. Každá z těchto potíží má trochu jiné příčiny, a tedy i způsob léčby. Proto je dobré zajít při dlouhodobějších problémech za lékařem.

A to tím spíš, že zácpa někdy signalizuje jinou chorobu. Nemusí to být zrovna zhoubný nádor. Může jít o cukrovku, vředy v žaludku, případně na dvanácterníku, onemocnění štítné žlázy, žlučníku, ledvin a další nemoci. Čím dřív je lékař zachytí, tím efektivnější bývá jeho léčba.

Problémy s vylučováním vyvolají někdy i léky: třeba antacida, která snižují kyselost žaludku, antidepresiva, opiáty tlumící bolest, léky proti křečím, na uklidnění nebo proti už zmíněnému vysokému tlaku. Také tady je nutná konzultace s lékařem.

Pomoci může i jídlo

Vláknina je nestravitelná část potravin rostlinného původu, kterou tvoří nevstřebatelné sacharidy. Na náš zažívací trakt působí blahodárně zejména proto, že na sebe váže vodu a stimuluje činnost střev. To znamená, že změkčuje stolici a zrychluje průchod potravy trávicím systémem. Vytváří také příznivé podmínky probiotickým baktériím.

Hodně vlákniny obsahuje především ovoce, zelenina a obilniny. Populární bombou plnou vlákniny se stalo psylium, které si lidé kupují v lékárně. Ale stejně účinné, a mnohem levnější jsou pšeničné otruby.

Obsah vlákniny v některých potravinách
Potravina Obsah vlákniny ve 100 g 
Rýže 0,9 g 
Švestky a jablka 0,9 g
Zelí 1,3 g
Ovesné vločky 1,4 g
Hrušky 1,5 g
Žitný chléb1,5 g
Hrách 2,0 g
Čočka3,9 g
Datle 2,3 g
Brokolice3,0 g
Ostružiny4,1 g
Sójové boby 4,9 g
Lněné semínko 38 g 
Pšeničné otruby 45 g

Tabulky z různých zemí uvádějí trochu jiný obsah vlákniny. Používají různou metodiku pro její stanovení. Odborníci se však shodují v tom, že hodně vlákniny je v celozrnných obilninách a výrobcích z nich, v luštěninách, v některých druzích sušeného ovoce, ve lněném semínku a v otrubách.