Mezi nejčastější případy neobvyklých a netypických pracovních úrazů patří infarkt myokardu, případně mozková příhoda. Infarkt myokardu (srdečního svalu) bývá v odborné literatuře označován jako plod arteriosklerózy, která se může vyvíjet již v mládí a postupuje věkem.

Infarkt nás může překvapit i na pracovišti

Infarkt je tedy onemocněním, avšak za určitých okolností může být kvalifikován jako úraz, a nastal-li v souvislosti s pracovním procesem, jako úraz pracovní. K tomu, aby infarkt myokardu byl uznán jako pracovní úraz, musí být splněny tyto podmínky:

  • náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce
  • obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností
  • práce, na niž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí

Bezprostřední příčinou infarktu je tedy psychické nebo fyzické trauma vzniklé na základě výše uvedené situace.

Kdy je úraz považován za pracovní

Za nepříznivé okolnosti se považují např. nepříznivý momentální zdravotní stav zaměstnance, špatné počasí, neobvyklá poloha či pohyb při práci. K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí ovšem dojít při plnění pracovních úkolů.

Položte si otázku, zda je opravdu nutné dělat v práci vše, o co vás kdo požádá.:.Položte si otázku, zda je opravdu nutné dělat v práci vše, o co vás kdo požádá.foto: archiv Kariéry

Za pracovní úraz tedy nelze považovat infarkt myokardu, který se zaměstnanci přihodil např. na pracovní schůzce v důsledku rozčilení, byť při plnění pracovních úkolů, neboť k poruše zdraví tu nedošlo v důsledku duševního vypětí vyvolaného nadměrným pracovním zatížením.

Při odškodňování pomůžou svědci i mzdová účtárna

V pracovních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platí, že vždy je lepší se dohodnout než soudit. U netypických pracovních úrazů to platí dvojnásob.

Za důkazy se mohou používat prostředky, jimiž lze zjistit skutečný a objektivní stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, listiny, výslech účastníků.

Má-li se předcházet soudním sporům a náhradě škod z pracovních úrazů, je třeba, aby zaměstnavatel již v mimosoudním řízení seznámil zaměstnance s navrhovanými důkazy.

Vyčíslení jednotlivých nároků není třeba v těchto případech sporem, neboť podklady pro posouzení nároku za ztrátu na výdělku dodá mzdová účtárna a bodové hodnocení pro bolestné a ztížení společenského uplatnění obstará lékař.

U netypických pracovních úrazů je znalecký posudek lékaře jedním z rozhodujících důkazů. Lékař musí potvrdit úrazový děj, tedy příčinnou souvislost mezi úrazem a vzniklou škodou a další okolnosti, jako je vliv pracovního zatížení na vznik úrazu, zdravotní stav zaměstnance apod.