Článek
Třeba to se spánkem opravdu souvisí: posunutí času o hodinu dopředu na jaře má přesně opačný efekt a během prvního týdne po zavedení letního času množství infarktů stoupá.
Výzkum vedli doktor Imre Janszky z Karolinska Institute a doktor Rickard Ljung ze Švédské národní zdravotní rady. Janszky řekl reportérům agentura AP, že nápad na studii dostal vloni na jaře, když měl problém s tím, zvyknout si na letní čas.
"Seděl jsem v autobuse, hodně ospalý a unavený, a najednou mne to napadlo," říká Janszky.
Spánek má vliv na výskyt srdeční choroby
Dva lékaři se rozhodli využít švédské databáze srdečních příhod k tomu, aby se na vliv změny času pořádně podívali. Porovnávali pak množství infarktů během jednotlivých dnů týdne po změně času. Zjistili, že v jarním týdnu po "skoku dopředu" dochází k pětiprocentnímu nárůstu v počtu srdečních příhod. S tím, že v pondělí vzrůstá množství o 6 procent a v úterý dokonce o 10 procent. Na podzim je efekt více méně stejný, ale opačným směrem.
"Spánek ovlivňuje naše kardiovaskulární zdraví pomocí celé řady různých mechanismů," tvrdí doktorka Lori Moscová, ředitelka preventivní kardiologie newyorské Presbytariánské nemocnice.
Výsledky švédského výzkumu podle jejího mínění ukazují, že "spánek ovlivňuje nejen to, jak se cítíme, ale i to, jestli se u nás objeví srdeční choroba nebo nikoliv". Spánek má vliv na krevní tlak, zánětlivost, srážlivost krve, hladinu krevního cukru i cholesterolu.