Díky zázračné látce si například šestasedmdesátiletá Gerlinde F. po dlouhé době znovu pamatuje termíny návštěv svých dcer a opět si vzpomíná na recepty svých oblíbených jídel.

"Už mi zase napadá, jak jsem dřív vařila, a nepotřebuji se pořád dívat do kuchařky," říká. Také její manžel Gerlinde si všímá, že je jeho žena aktivnější a má znovu větší chuť do života. Michael H. (59) může zase znovu jít sám na nákup, a i když stále neví, jaký je měsíc nebo rok, lépe než dříve si vybavuje správná pojmenování různých předmětů.

Tyto zdánlivě malé úspěchy jsou ve skutečnosti zásadními průlomy v boji proti Alzheimerově chorobě, které vzbuzují naději, že jednou bude možné i tuto nemoc úspěšně léčit.

Nová látka zmírňuje syndromy a dává naději k vyléčení

"Jsme teprve v první fázi zkoušek, které se provádějí na 40 pacientech," říká vedoucí institutu Margot Schmitzová. Upozorňuje, že uplyne ještě nejméně pět let, než bude látka povolena k širokému použití.

"I v případě, že všechno bude probíhat dobře, nebude to znamenat, že námi vyvinutá látka bude pacienty léčit. Spíše bude zmírňovat některé syndromy choroby a oddalovat moment, od něhož bude pacient odkázán na pomoc okolí. Podobně jako u nemoci AIDS bude zřejmě nutné kombinovat i u Alzheimerovy choroby více substancí, abychom ji mohli označit za léčitelnou," mírní nadšení Schmitzová.

Zároveň však pevně věří, že látka vídeňského institutu je jednou z těch substancí, které přispějí již v nejbližších letech k dosažení skutečného průlomu v léčení této degenerativní choroby mozku, jež způsobuje demenci stále většího množství lidí po celém světě.

Nežádoucí účinky zatím nejsou

"Už první testy na pacientech, které provádíme teprve od dubna letošního roku, ukazují, že se jejich stav nezhoršuje, ale naopak částečně zlepšuje. Zatím bylo možné postupnou ztrátu paměti jen zpomalovat. A nikomu jsme zatím neuškodili," zdůrazňuje neuroložka s poukazem na zkoušky americko-irské látky z roku 2001, která měla vážné vedlejší účinky včetně zánětů mozku.

Úspěch rakouských vědců nezůstal bez povšimnutí. Druhý největší výrobce léků na světě, britská firma GlaxoSmithKline nabídla podle rakouského tisku za patent až 430 miliónů eur (téměř jedenáct miliard korun). První závazná platba bude činit podle těchto informací 22,5 miliónu eur (přes půl miliardy korun), další budou záviset na úspěšných výsledcích testů a případného klinického užívání.