Za nachlazení může celá řada virů, ale šedou eminencí jsou rhinoviry, které jsou nejčastějšími původci viróz, a existuje jich na sto různých podtypů.

Proč i pouhé nachlazení může být nakažlivé

Pokud máte rýmu a vaše ruce s ní přijdou do styku bez toho, abyste si okamžitě umyli ruce, pak můžete být velmi snadno přenašečem. V nosním hlenu se totiž skrývají i infekční virové částice. Když se sekret dostane do kontaktu s ústy, nosem nebo očima nějaké další osoby, pak může virus snadno proniknout do jejího těla a tak lehce nakazit další lidi. Méně často se virus přenáší vdechnutým vzduchem, který obsahuje kapičky vykašlané nebo vykýchnutím nemocným člověkem (kapénková infekce).

"Rýma je nejnakažlivější první den nebo dva dny poté, co se objevily první příznaky. To, že prochladnete, samo o sobě rýmu nezpůsobí, může to ale zvýšit vaši vnímavost k infekci, stejně tak jako jiný stres nebo oslabení organismu," vysvětlují odborníci na www.chripka.cz

Příznaky a diagnóza

První příznaky běžného nachlazení se objeví v rozmezí jednoho až tří dnů poté, co se nakazíte. Většinou je první známkou škrábání nebo bolest v krku. Později k tomu přibude kýchání, objeví se rýma a pocit, že je člověk nemocný.

Přestože se horečka nevyskytuje příliš často, bývá na počátku nachlazení lehce zvýšená teplota. Zpočátku je sekret z nosu čirý a vodnatý, později se zahustí a změní svoji barvu – většinou na žlutozelenou. U řady lidí nachlazení také provází mírný kašel. Většina příznaků sama zmizí během čtyř až deseti dní, kašel ale někdy přetrvává i dva týdny.

Pozor na komplikace

Nachlazení však může být prodlouženo četnými komplikacemi. U lidí s astmatem rhinovirus často vyvolá astmatický záchvat. U některých lidí se zase rozvine zánět středního ucha nebo zánět dutin, jenž patří mezi bakteriální infekce.

Při nachlazení oteče nosní sliznice a zúží se tak průchod dutinou nosní. Dochází k zablokování cest, kterými je sekret normálně odváděn. Bakterie pak v ucpaných místech mohou nerušeně růst. Nejnebezpečnější a nejméně příjemná komplikace nachlazení nastává v případě, kdy bakterie infikují průdušky nebo plíce.

Lékaři většinou diagnostikují nachlazení podle běžných příznaků. Vysoká horečka, bolesti hlavy, vyrážka, dýchací obtíže nebo bolest na hrudi svědčí pro to, že nejde o pouhou virózu. Laboratorní testy většinou nejsou třeba, ale když se vyskytnou komplikace, může vás lékař poslat na rentgen nebo na krevní testy. 

Mytí rukou je základ  

Nejúčinnější prevencí zůstává pečlivá hygiena. Protože se řada virů šíří infikovanými tělesnými tekutinami, měli by si nachlazení jedinci, stejně tak jako jejich rodina a okolí, mýt často a důkladně ruce.

Kýchat a kašlat by se mělo jen do kapesníčků, nemocní lidé by, pokud je to možné, měli spát v odděleném pokoji. Kašlající a kýchající by se také měli vyhnout veřejným místům, hromadným dopravním prostředkům, práci a škole, neboť zde mohou nakazit ostatní. Šíření viru lze také zabránit dezinfekcí předmětů a ploch, které nemocný používá spolu se zdravými.