Patogeny, neboli choroboplodné zárodky, které nemoci způsobují, se podle WCS vzhledem k očekávaným klimatickým změnám začnou chovat jinak. Je proto třeba pečlivě sledovat výskyt a šíření nemocí u volně žijících zvířat, protože takto získané informace mohou pomoci při náhlých epidemiích.

"Dokonce i nevýznamná narušení rovnováhy mohou mít dalekosáhlé důsledky týkající se toho, s jakými nemocemi přijdou (divoká zvířata) během změn klimatu do styku a jaké nemoci budou dál přenášet," uvedl šéf WCS Steven Sanderson.

Americká organizace konkrétně vyjmenovala "smrtelnou dvanáctku" chorob, jejichž výskyt je prý třeba sledovat se zvýšenou pozorností. Patří mezi ně ptačí chřipka, parazity přenášená babezióza, cholera, horečka ebola nebo mor. Za nebezpečné považuje organizace také veškeré parazity, lymskou boreliózu, choroby způsobené sinicemi, spavou nemoc, tuberkulózu, žlutou zimnici a krvácivou horečku (takzvanou horečku z Rift Valley - RVF).