RA je autoimunní nemoc. Imunitní systém při ní napadá vlastní klouby. Ty bolí, otékají a tuhnou. Vzniká v nich chronický zánět. Postižený s nimi hýbe jen s krajními obtížemi. Je pro něj problém zavázat si třeba tkaničky u bot nebo udržet v rukou hrnek s ranním čajem.

Lékaři dokázali dlouhá léta chorobu pouze mírnit a brzdit její rozvoj. Nové biologické léky dovedou postup nemoci většinou zastavit. Co to pro nemocné znamená, nám mohou napovědět dva příběhy.

Prodělal 17 operací

Miroslav Nevrlý (49): „Nemoc u mě vypukla před čtyřiadvaceti roky a během dvou let mi zničila kyčelní i kolenní klouby. K dnešku jsem prodělal sedmnáct operací. Lékaři mi při nich nahrazovali různé klouby v těle, včetně kloubů na rukou.

Také mi operovali srdeční chlopeň. Jako spousta nemocných jsem měl problém se sám obléct, uříznout si chleba a maso na talíři, nebo se vykoupat: nezvládl jsem vlézt do vany a vylézt z ní ven. Nemohl jsem také jet tramvají nebo autobusem. Při rychlejším rozjíždění a brzdění jsem nedokázal dostatečně pevně sevřít tyč, které jsem se držel.

foto: csmc.edu

Když nemoc udeřila naplno, byl jsem tak rozbolavělý a zatuhlý, že jsem neuměl v noci vstát a jít se třeba vyčurat, nebo si ráno dokonce ukousnout rohlík. To jsou deprimující situace. Jste navíc odkázán na pomoc partnera nebo pečovatele, jako malé dítě. I když se s RA snažíte bojovat, při těžkém průběhu choroby se s vypětím vůle jen plazíte a přežíváte.

Nemoc mě připravila o práci i o manželství. Jsem v invalidním důchodu. Biologický lék jsem začal dostávat až letos na jaře. Od té doby žiju jiný život. Zmizela ranní zatuhlost a ustoupily bolesti. Začal jsem být zase soběstačný a mám do spousty věcí chuť. Baví mě číst, dívat se na video, opravit si nějaké drobnosti atd. Moje druhá žena má Bechtěrevovu chorobu, tedy jiné postižení kloubů. Mým potížím rozumí.

Biologické léky mají podle mě největší smysl na začátku nemoci. Zastaví ji a zabrání destrukci kloubů. Ale také nemocnému pomáhají, aby neztratil práci a partnera.“

Fotbal jako zázrak

Vítězslav Hobrlant (26): „Začalo to v osmnácti pořádně oteklým kolenem po fotbale, který jsem hrál závodně od pěti let. Když se objevily bolesti kloubů a další otoky, šel jsem k lékařům. Během pár vyšetření zjistili, že u mě vypukla revmatoidní artritida. Snažil jsem se hrát fotbal s lékem proti bolesti, ale nešlo to. Lék mi rozhodil žaludek tak, že jsem nemohl pořádně jíst a zhubl o 10 kilo.

Po nepříliš úspěšné klasické léčbě jsem se ve třetím ročníku střední školy ocitl v Revmatologickém ústavu v Praze. Tady se mé potíže vystupňovaly. V noci jsem se nedokázal v posteli ani sám otočit. Měl jsem ale štěstí. Lékaři mě zařadili do programu zavádění nového biologického léku, etanerceptu. Naprostá většina mých potíží po něm postupně zmizela nebo výrazně ustoupila.

Úspěšně jsem odmaturoval a vystudoval vysokou. Teď dělám v obchodním oddělení jedné velké firmy. Dokonce si chodím s kamarády zahrát fotbal, i když jen rekreačně. Potom, co jsem prodělal, mi to připadá jako malý zázrak.“

Cena? Až půl miliónu!

Biologická léčba je účinná, ale i drahá. Ročně stojí 300 000 až 400 000 korun. To je jeden z důvodů, proč ji zatím dostává jen relativně malý okruh pacientů.

Revmatologové se snaží přesvědčit tvůrce zdravotního rozpočtu i představitele zdravotních pojišťoven, že se i tato investice u spousty pacientů vyplatí. Mají díky biologikům větší šanci:

  • zastavit rozvoj nemoci a chodit méně k lékaři,
  • nepodstupovat nejrůznější, často dost nákladná vyšetření, operace nebo i léčbu,
  • pokud je dostanou včas, nemusí pobírat sociální dávky a tak dál.

Zjednodušeně řečeno, nevyrábějí problémy společnosti i sobě. „Naopak, pokud chodí do práce, jsou soběstační,“ říká MUDr. Tomáš Doležal z České farmako -ekonomické společnosti. „A do zdravotního i sociálního rozpočtu dokonce přispívají.“

Předejít invaliditě

Tři sta až čtyři sta tisíc je však opravdu hodně. Proto je nutné spočítat úspory přesně a objektivně. „V každé zemi budou kvůli rozdílným nákladům trochu jiné,“ říká doktor Doležal. „Jaké jsou u nás, zatím nevíme. V Německu dělají celkově v průměru 15 637 eur, tedy 387 797 Kč na pacienta.

V počátečních stadiích choroby bývají logicky nižší než v pokročilých. Je však také nutné vidět, že u pacienta, který biologika dostane včas, nedochází k invalidizaci, tedy růstu nepřímých nákladů.“

Ty tvoří u většiny revmatických chorob 50 až 70 % celkových zdravotních i sociálních nákladů. Odpověď na to, jak je to v ČR u biologických léků na RA, odborníci hledají.

Podle odborníků po sedmdesátce trpí artrózou téměř každý.:.Podle odborníků po sedmdesátce trpí artrózou téměř každý.foto: www.zimmer-latinoamerica.com

Co je třeba hlídat

V současné době existuje pět biologických léků na RA: etanercept, adalimumab, infliximab, rituximab a abatacept. O tom, který je pro pacienta nejvhodnější, rozhoduje revmatolog na základě přesné diagnózy. Nemají jen pozoruhodnou účinnost, ale také negativní vedlejší účinky.

„Tím hlavním je snížená obranyschopnost vůči infekcím,“ říká profesor Karel Pavelka, přednosta České revmatologické společnosti. „Nebývá dramatická, ale je určitým rizikem, které lékaři i pacient musí hlídat.“

Zajímavý výzkum

Vědci nedělají s biologiky jen nové výzkumy. Zkoušejí i to, jak účinkují v kombinaci s dosavadními léky. Čerstvá studie COMET ukázala, že etanercept v kombinaci s klasickým lékem metotrexátem, téměř úplně eliminoval příznaky RA u 50 % pacientů (lékaři mluví o remisi choroby).

U samotného metotrexátu to bylo 28 %. Poškozování kloubů prokazatelné rentgenem se zastavilo u 80 % nemocných. Výsledky těchto studií mohou pomoci farmakoekonomům při výpočtu rentability léčby.