„Kdybyste museli vybrat jednu věc, kterou byste učinili lidi zdravější v průběhu stárnutí, byl by to aerobní pohyb,“ tvrdí profesor James Fries ze Stanford University.

Jeho tým začal s výzkumem účinků aerobního pohybu v roce 1984. Většina jeho oponentů tehdy byla přesvědčena, že běhání může starším lidem více ublížit než prospět, zvláště v případě kloubů a kostí.

Ale běhání prospívalo sledovaným osobám v mnoha směrech. Zatímco za devatenáct let výzkumu zemřelo 34 procent neběžců, jen 15 procent pravidelných běžců. Výrazně se omezil u běhajících lidí počet úmrtí na následky kardiovaskulárních onemocnění. Ale snížil se rovněž počet úmrtí na rakovinu, neurologické potíže, infekce a další příčiny.