Tři klady za všechny ostatní. Cukety obsahují draslík, který vyplavuje z organismu nadbytečnou vodu i soli, mají zklidňující účinky a poradí si také s nepříjemnou zácpou. Největší množství všech živin se vyskytuje v plodech malých, především v jejich dobře stravitelné jemné slupce.

Naslano i nasladko

Šikovný kuchař dokáže z cukety vykouzlit pokrmy pro vegetariány, pro lidi s dietou i pro konzumenty, kteří vyznávají jen jídla s kusem masa. Mladé plody bez semen se dají nakládat na sladkokyselo jako okurky, ale také nastrouhat do čerstvých zeleninových salátů.

Starší cukety se hodí třeba i do bramboráků, chutnají s nejrůznějšími náplněmi, zapečené se sýrem, lze je marinovat stejně jako grilovat. Jejich slupka však často ztvrdne, proto se musí před použitím oloupat a zbavit semen. Další tváří této křehké zeleniny je využití ve sladkých jídlech, hlavně v bábovkách, palačinkách a rychlých koláčích.

Za nejchutnější se považují plody o velikosti 20-30 centimetrů. Labužníci u nich oceňují výraznější chuť s lehce oříškovým aroma. Ale pozor, čím menší plody jsou, tím dřív by se měly zpracovat, protože vadnou mnohem rychleji než starší a větší.

Cukety jsou navíc výhodné i finančně. V obchodech nejsou jejich ceny nijak závratné, a pokud si je člověk pěstuje na zahrádce, postačí k pokrytí potřeb celé rodiny jen tři až čtyři rostliny.

Co se jí ve světě

Cukety k nám doputovaly pravděpodobně z jihu Evropy. U nás se jim začalo říkat turecká tykev. Tato zelenina podobná okurce se totiž botanicky řadí do velké skupiny tykví a dýní.

Cuketa je typická hlavně pro italskou gastronomii. Kromě plodů upravených na nesčíslně způsobů si zde potrpí rovněž na tzv. pastellu. Jde o květy cukety naplněné mozzarellou s kouskem ančovičky (sardelka) naložené v oleji a usmažené v těstíčku z hladké mouky, piva a soli.

Neobejde se bez ní ani francouzská kuchyně, včetně populární ratatouille, kde jí dělají společnost další druhy zeleniny, hlavně lilek a rajčata. Cukety se hojně konzumují také na Balkáně a v arabských státech. V Indii tvoří součást čatní, v Anglii z nich zase připravují džem.

Pár dobrých rad

Oblíbenou tepelnou úpravou cuket je zapékání. Možností je nepřeberně, neboť jak říká šéfkuchař sítě restaurací Bio-cafes Dušan Machalík, křehké plody této zeleniny mají schopnost přijímat různé typy chutí, ať už masa, bylinek, nebo třeba i jáhel.

Navíc také poradil, jak si při jejich zapékání počínat, aby byl výsledek co nejlepší. „Chuťově i esteticky se mi osvědčilo používat cukety pokrájené na větší kusy. Rozhodně je nedoporučuji nastrouhat, a to ani nahrubo.“

A jeho další osvědčené zkušenosti?

  • Cukety by se měly vždy podusit s trochou oleje, aby tělo lépe vstřebalo v tuku rozpustný provitamín A.
  • Počítá-li se s touto zeleninou do směsi, která se bude smažit, musí se cuketa tzv. vyplakat. Tedy hrubě nastrouhat, osolit a ponechat asi 15 minut na sítě, aby pustila tekutinu. Potom se vymačká a teprve smaží.
  • Smažení cukety v těstíčku či trojobalu je běžné. Ještě zajímavější je ale v kombinaci s rostlinnou bílkovinou, tempehem či tofu, výtečná bývá i směs cuket a netradičních luštěnin, jako jsou červená čočka nebo cizrna. Dvě otázky pro Jindřicha Pokoru ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce: Na co si dát pozor při nákupu cuket?

Cukety by měly přijít na trh dřív, než u nich dojde ke ztvrdnutí semen, plody musí být pevné, bez dutin nebo prasklin. V nejlepších jakostních třídách (výběr a I. jakost) se jejich velikost pohybuje od 7 do 35 centimetrů. Dobrým vodítkem kvality je také hmotnost, která by měla být v těchto kategoriích v rozmezí 50 až 450 gramů. Menší rozměry mohou mít jen plody zvláštních miniaturních odrůd.

Na pultech se občas objevují plody ještě s květem... Takový způsob prodeje má zdůraznit jejich čerstvost. Květy, v tomto případě samičí, na nich nejsou jen pro okrasu, mají i kulinářské využití. Labužníci ale preferují květy samčí, které se do běžné sítě nedostanou. Podávají se však často jako specialita v malých restauracích na venkově s přímou vazbou na pěstitele.

Hubnutí jde samo

U cuket je úplně jedno, zda jsou kulaté, podlouhlé, zelené, žluté či pruhované. Vždycky přispívají ke zdraví a také k udržení půvabné postavy. V druhém případě proto, že obsahují 91 procent vody a jen málo sacharidů. Jejich předností je i velmi nízká energetická hodnota.

Ve 100 gramech mají totiž pouhých 19 kalorií. Ovšem ve stejném množství osmažené cukety jich už může být třiašedesát. Tato jemná, křehká zelenina je v odpovídající úpravě vhodná i pro jiné šetřící diety. Zelenou má například v jídelníčku diabetiků. Zanedbatelné však nejsou ani další obsažené živiny, vitamíny sku piny B, provitamín A, kyselina listová, fosfor, vápník a železo. A samozřejmě i vláknina, jíž je v našem jídelníčku stále nedostatek.