Na americké Purdue University vědci zkoumali, jak budou laboratorní myši prosperovat, jestliže při dostatku běžné potravy budou mít v krmítku i něco sladkého, ovšem oslazeného nekalorickým sladidlem. Čekali, že zhubnou nebo si přinejmenším budou váhu držet. Myšky ovšem sežraly, na co přišly, a vesele tloustly.

Umělý cukr budil v myších žravost

Vědci tedy sestavili kontrolní skupinu, která stejně jako ta první měla přístup k další „normální“ potravě a k ní dostávala i poctivě oslazené pochoutky. Zatímco myši s uměle oslazeným jogurtem se ostatním žrádlem přecpávaly a tučněly, ty, které měly v potravě klasický cukr, žraly normálně a svoji hmotnost si zachovávaly.

Odborníci věří (a mají na to studie), že umělá sladidla jako součást nízkokalorické diety pomáhají při snižování nadváhy. Jenže experiment se sladkým a „sladkým“ jogurtem tuto pravdu postavil na hlavu.

„Naše pokusy jasně ukazují, že konzumace potravy oslazené nekalorickým sladidlem (sacharinem) může vést k většímu nárůstu tělesné hmotnosti a k obezitě než při podávání stejné stravy, ale oslazené klasickým kalorickým sladidlem (cukrem),“ konstatuje zpráva experimentátorů, publikovaná v magazínu Behavioral Neuroscience.

Po návnadě už nic? Poplach!

Tým nabídl následující vysvětlující teorii: V normální potravní situaci se signál sladké chuti v ústech odrazí v nastartování metabolismu k přijetí sladké, kaloricky bohaté potravy. Jestliže ale taková strava nepřijde, tělo není rychle schopno přeorientovat se a nedokáže zvládnout svou touhu po jídle, zejména je-li v dosahu dostatek jakékoli potravy.

Domyšleno to znamená, že tento nepříznivý efekt přijde i po signálu ze sladkého sousta, oslazeného nekalorickými sladidly jako jsou acesulfam, aspartam a další. Jenže umělá sladidla se u řady lidí s nadváhou osvědčují a po omezení řepného cukru jejich hmotnost klesá nebo alespoň nestoupá. Jak to tedy je?

Dieta na celý život

Tento názor ovšem někteří odborníci nesdílejí. Alex Johnstoneová z britského Rowettova institutu oponovala, že při redukční dietě vždy hodně záleží na compliance pacienta, tedy na jeho ochotě přijmout a dodržovat odborná doporučení.
„Kaloricky chudé diety jsou dobrou a osvědčenou cestou k rychlé ztrátě nadváhy, ale samozřejmě nejsou vhodné jako dlouhodobé řešení,“ uvedla.

Opětovné nabrání ztracených kilogramů, tzv. jo-jo efekt, je podle ní důsledkem spíše poměrné monotónnosti těchto přísných diet než schopnosti zvládnout vystupňovanou touhu po „poctivém“ jídle. „Možná jde prostě o snadnější dlouhodobé dodržování diety, jestliže je bohatší na uhlovodany,“ prohlásila.

Možná je to opravdu jen záležitost oklamání organismu. Protože když ráno dostane relativně vydatnou dávku potravy, ukolébá ho to k pocitu, že všechno je v pořádku, a neprobudí se v něm silné touhy po něčem dalším k snědku. Věří, že další jídlo přijde včas a bude stačit na denní výdej energie. A my můžeme s klidem uvědoměle hubnout.