Článek
Infekční onemocnění způsobené špatnými potravinami se projevuje náhle, a to průjmem, horečkou, zvracením či bolestí břicha. Nákazy vznikají zejména z infikovaných potravin, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou (především maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, vejce a výrobky z nich, lahůdkářské a cukrářské výrobky, zmrzlina) nebo omytím (ovoce a zelenina).
Nejčastější střevní infekcí v Čechách je kampylobakterióza
Mohou ji provázet bolesti hlavy, svalů a kloubů, typická je horečka, křeče v břiše a průjem. Toto onemocnění vyvolává bakterie campylobacter, která je značně citlivá vůči suchu a vyšším teplotám, zato na chlazené a mražené drůbeži může přežívat až 3 měsíce.
"Zdrojem nákazy bývají kontaminované potraviny, vzácně kravské mléko či voda. Jsou ale známy také případy onemocnění po kontaktu s domácími mazlíčky (koťaty, štěňaty) i dalšími zvířaty. Infekční dávka je středně vysoká, inkubační doba kampylobakteriózy je 1 až 7 dnů," vysvětluje lékařka Helena Ambrožová z Infekční kliniky FN na Bulovce v Praze.
Infekce u člověka často souvisí s nedostatečně tepelně upravenými potravinami typu „fast food“, především grilovanými kuřaty, méně často pak gyrosy, hamburgery a podobně. Nejvýznamnější zdroj nákazy pro člověka představuje drůbež.
Druhou nejčastější střevní infekcí v Česku je salmonelóza
Příznakem tohoto onemocnění je nevolnost, bolesti hlavy, horečka, opakované zvracení a průjem, často vedoucí k odvodnění organizmu. Závažnost onemocnění souvisí s věkem a zdravotním stavem pacienta, v každém případě toto onemocnění může ohrožovat život u seniorů a velmi malých dětí.
"V současné době známe více jak 2 500 typů bakterie salmonely, která je velmi odolná vůči vnějšímu prostředí. Má-li dostatek vlhkosti, přiměřenou teplotu a pH, snadno se množí v potravinách. Naopak rychle ji zničí kyselé prostředí, pasterizační proces a běžné dezinfekční prostředky. Hlavním zdrojem nákazy jsou potraviny pocházející z infikovaných zvířat. Zdrojem však mohou být také infikovaní hlodavci, ptáci a plazi," říká Abrožová.
Lidé by si měli dát především pozor na syrová a polosyrová vejce a výrobky z nich, zmrzlinu, maso a masné výrobky. Inkubační doba salmonelózy je 6 až 48 hodin.
Velmi nakažlivá bacilární úplavice neboli shigelóza
Horečky, křečovité bolesti břicha a průjmy s příměsí hlenu a krve mohou upozornit na vysoce nakažlivou bacilární úplavici. Onemocnění je závažné z důvodu možné dehydratace organismu a možné perforace stěny tlustého střeva.
"U tohoto onemocnění je velmi nutná hospitalizace postiženého v nemocnici. Nejvíce jsou úplavicí ohroženy sociálně slabší skupiny s nižším hygienickým standardem. Protože shigelóza je typická „nemoc špinavých rukou“, často se vyskytuje v kolektivech, kde se obtížně dodržují základní hygienická pravidla," upozorňuje lékařka.
Původcem bacilární úplavice jsou bakterie rodu Shigella, značně citlivé na vlivy vnějšího prostředí. Ke vzniku úplavice stačí velmi nízká infekční dávka. Zdrojem infekce bývá nemocný člověk či rekonvalescent, přenos se uskutečňuje přímým kontaktem nebo vzácně nepřímo kontaminovanými předměty a potravinami, na které se infekce může přenést pomocí vody či much.
Méně závažná stafylokoková enterotoxikóza
Postihne-li vás náhlá nevolnost, křeče v břiše, zvracení a vodnatý průjem, pak se může jednat o stafylokokovou enterotoxikózu. I když může mít zpočátku celkem dramatický průběh, příznaky většinou odezní během jednoho až dvou dnů. Tělesná teplota není zvýšená.
"Stafylokokovou enterotoxikózu vyvolává toxin zlatého stafylokoka, který snese i 20 minut varu. Inkubační doba stafylokokové enterotoxikózy je 1 až 6 hodin, u některých dalších původců enterotoxikóz 8 až 16 hodin. Zdrojem nákazy u stafylokokové enterotoxikózy jsou nejčastěji lidé s hnisavými kožními ložisky, kteří připravují potraviny, a dále nosiči zlatého stafylokoka," vysvětluje Ambrožová.
Nejčastějšími zdroji nákazy jsou potraviny, jenž byly kontaminovány stafylokoky a které byly nesprávně uchovány, tak že se v nich mohli množit mokroby. Lidé by si měli dát pozor především na bramborový salát či masové polévky, které jsou skladovány delší čas.
V poslední době se i objevuje závažná listerióza
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může zasáhnout uzliny, vnitřní orgány nebo mozek. Průběh kolísá od lehkých až po život ohrožujících stádií a může končit i smrtí.
Na začátku těžké formy bývá vysoká teplota, intenzivní bolest hlavy, schvácenost, zvracení a občas i žaludeční potíže a průjem.
"Velmi nebezpečné je toto onemocnění u těhotných žen - může u nich způsobit potrat či předčasný porod novorozence," upozorňuje Ambrožová. Dále jsou ohroženi lidé s oslabenou imunitou, staří lidé a novorozenci, na které nákazu může přenést ještě matka v břiše.
Listeriózu způsobuje bakterie Listeria monocytogenes, přežívající v půdě, ve vodě, v bahně a u zvířat (savců, ptáků, korýšů). Dokáže se množit už při teplotách 3 až 4 °C a roste i při teplotách 45 až 50 °C. Nepřežije však pasterizaci (72 °C po dobu 16 sekund). Inkubační doba listeriózy je 11 až 70 dnů, průměrně 31 dnů.
Lidé by si měli dát pozor především při konzumaci nepasterizovaného mléka, mléčných výrobků a sýrů, kontaminované zeleniny a lahůdek, tepelně nezpracovaného masa.