Měla štěstí, že vedle ní ležela na pláži zdravotní sestra se svým přítelem. Ten maminku odnesl do nedalekého apartmá. Tam ji za pomoci dcery osprchovali vlažnou vodou.

Zdravotní sestra ji pak uložila do postele, zvedla jí nohy nahoru, na hlavu dala mokrý ručník, aby ochladila přehřátý organismus ženy. Také ji přesvědčila, že musí pít po malých doušcích vlažný, mírně oslazený čaj s citrónem.

Podařilo se jim zabránit křečím a šokovému stavu organismu, který může skončit až bezvědomím. V takové drama se někdy vystupňuje zdánlivě banální úpal.

Ochlazování i pití tekutin (čaj, iontový nápoj, neslazené vody apod.) by měly být postupné.

Musí pít pomalu

Úžeh nebo úpal, většina lidí v tom nevidí žádný rozdíl. Ale je. Úpal vznikne z přehřátí organismu. Úžeh nám hrozí obvykle tehdy, když se mozek a jeho blány podráždí intenzívním slunečním zářením.

Příčina úpalu vypadá jednoduše. Náš organismus se přehřeje, protože selže systém tělesné termoregulace. Může se to stát z řady důvodů.

  • Trpíme nedostatkem tekutin i minerálů, a organismus proto nedokáže produkovat dostatek potu, který by nás ochladil.
  • V těle se tvoří příliš mnoho tepla kvůli narušené funkci štítné žlázy.
  • Ocitneme se v prostředí, kde je příliš horko, vlhko a někdy i těsno. Třeba v autě na cestě na dovolenou nebo v sále při koncertu anebo v horkém provozu.

Postiženého je potřeba ochladit. Aspoň tím, že ho přesuneme do stínu nebo do chladnější místnosti. Také mu zvedneme končetiny. Pokud se objeví příznaky poruch krevního oběhu a dechu, hned vyhledáme lékaře.

Úžeh se obvykle projevuje bolestmi hlavy, závratěmi, zrychlením srdeční činnosti a změnami krevního tlaku. Ale někdy také ztuhnutím šíje. Potíže se mohou projevit i se zpožděním. Třeba až v noci, po dni stráveném na pláži, kam žhnulo slunce.

Důležité je, abychom přehřátého a dehydratovaného člověka pozvolna zchladili, uvolnili mu oděv a po doušcích mu dodali tekutiny. Lékaři někdy doporučují podložit postiženému hlavu.

Nejohroženější jsou děti a senioři

Úžehu i úpalu můžeme předejít tím, že se snažíme dostatečně pít: ve vedrech kolem tří litrů neslazených tekutin. Měli bychom se držet víc ve stínu a v chládku. Na sluníčko chodit jen s přikrytou hlavou. Pomůže namočit si vlasy. A vzít si vzdušné, volné oblečení, ve kterém se nebudeme tolik potit ani zapařovat.

Největší riziko úžehu a úpalu hrozí malým dětem a seniorům. Malé děti ještě nemají dostatečně vyzrálý systém tělesné regulace teploty. U starších lidí je problémem malý přísun tekutin. Termoregulační systém u nich navíc nemusí fungovat ideálně. Jejich organismus už trápí různé zdravotní problémy, rizikové jsou zejména ty kardiovaskulární. Mezi ohrožené jedince patří také pacienti s nemocným srdcem, které nadměrné teplo hodně zatěžuje. Podobně jsou na tom obézní lidé. Tělesný tuk u nich brzdí výdej tepla z organismu. Což je možná užitečné v zimě, ale rizikové v horkém létě.

Když nás skolí mdloba

Někoho postihnou mdloby, když stojí v horku nebo na intenzívním slunci třeba ve frontě. Příčinou bývá nedostatečné prokrvení mozku kvůli horší cirkulaci krve a kvůli nadměrnému pocení, tedy ztrátám tekutin, které málo doplňujeme. I tady je prevencí pití vhodných nápojů a vzdušný klobouk nebo čepice na hlavě.

Vyčerpání z tepla

Při velkých ztrátách tekutin může hlavně u lidí, kteří chronicky málo pijí, dojít k vyčerpání z tepla, tzv. exhausce. U postiženého se mohou objevit i poruchy jednání, vzrušení až podráždění, zmatenost nebo dokonce delirium. Doprovázejí ho halucinace, bušení srdce, výkyvy krevního tlaku apod. Vyčerpání z tepla hrozí zejména seniorům, kteří trvale málo pijí, protože se u nich vytratil pocit žízně.

Prevence a první pomoc je stejná jako v předchozím případech. Jen je potřeba opravdu dávat pozor na to, abychom postiženému dávali pít pomalu po malých dávkách. A to i tehdy, když se bude chtít pořádně napít.