Jen v Heathrow na něj zemře každý měsíc jeden člověk. U disponovaných lidí ho vyvolává dlouhé sezení a malá možnost pohybu, při kterých se zhorší cirkulace krve a zvýší pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny. Podílí se však na něm i suchý vzduch v letadle a další příčiny.

Pokud se sraženina nerozpustí, může ucpat některou z cév a způsobit vážné potíže nebo také smrt (na plicní embolii, infarkt nebo mrtvici). Při letu i po něm. Podle studie australského ministerstva zdravotnictví hrozí u malého procenta lidí vážné nebezpečí ještě dva týdny po uskutečnění dálkového letu.

Nebezpečný stres

Syndrom turistické třídy (STT) postihuje cestující z ekonomické i z první třídy letadel, stejně jako lidi na dlouhých cestách autobusem nebo autem, pokud mají málo zastávek.

Roli spouštěče nehraje podle odborníků jen sklon ke srážení krve a choroby krevního oběhu (trombóza, špatný žilní návrat, poruchy krevní srážlivosti apod.). Významné riziko představuje také stres včetně strachu z konkrétního letu nebo z létání vůbec, podobně jako:  
  • kouření a obezita,
  • hormonální antikoncepce a některé léky,
  • cestování ve vysokém stupni těhotenství, které zhoršuje potíže s žilním návratem, ale také po porodu včetně šestinedělí,
  • dehydratace způsobená přílišným pitím kávy a hlavně alkoholu před letem nebo během něj, 
  • lékaři nedoporučují létat alespoň 10 dní po operaci břicha, v důsledku rozpínání plynů hrozí porušení sešité části střev.

V letadle jako v horách

STT není jediná potíž, která vám může znepříjemnit let na dovolenou. Ty další často vyplývají z mírné hypoxie: nedostatku kyslíku. V letadlech, která létají ve výškách 7500 až 12 000 metrů, není normální atmosférický tlak. Je tam tlak, jaký bývá ve výškách zhruba 2000 až 2500 metrů, a také méně kyslíku, což je pro tyto výšky typické.

Různí lidé reagují na tento fakt různě. Pro pacienty po čerstvém infarktu, s nestabilní anginou pectoris (nedostatečné zásobování srdce krví) nebo se závažnou srdeční arytmií to může znamenat zhoršení jejich stavu. Může, ale nemusí. Jak to zjistí?
Když vyjdou do prvního patra bez zastávky a bez dechových potíží, s velkou pravděpodobností jim nebude dělat potíže ani mírná hypoxie v letadle.

Záludné uši

Ta naopak může způsobit dýchací potíže lidem s chronickou bronchitidou, plicní rozedmou a dalšími plicními chorobami.

Epileptický záchvat vyvolá spíš stres, vypětí a únava, které předcházejí letu, než let samotný. Lékaři proto epileptikům někdy doporučují, aby si vzali větší dávku antiepileptik před plánovanou cestou. V každém případě je nejlepší, když s nimi rizika a optimální postup zkonzultují, byť jen po telefonu.

To samé platí i pro lidi s akutním zánětem nosohltanu, vedlejších nosních dutin nebo pacienty po nedávné operaci středního ucha, případně po zákroku v něm. V uchu totiž nedochází k normálnímu vyrovnání tlaku, a hrozí tak řada komplikaci, které se nedají stručně popsat.

Z těch jednoduchých to bývá třeba úporná bolest hlavy nebo bolesti zubů.
Po čerstvých zlomeninách končetin je lepší let odložit. Může dojít k otokům tkání. Vzduch, který zůstal pod sádrou nebo plastickou fixací, se během stoupání letadla rozpíná a někdy způsobí postiženému bolesti.

Více informací o tom, jak s různými zdravotními problémy úspěšně zvládnout let na dovolenou, získáte z knihy Létání beze strachu (nakladatelství Smart press/Grada) nebo u svého lékaře.

Riziko pro potápěče

Dekompresní nemoc, tedy tvoření nebezpečných mikrobublinek dusíku v tkáních těla při náhlé změně tlaku, naprosté většině lidí při letu nehrozí. Výjimkou jsou lidé, kteří se krátce před letem potápěli s kyslíkovým přístrojem.

Při vynořování museli dělat dekompresní přestávky právě kvůli zmíněné nemoci. Mohou letět až 24 hodin po posledním vynoření. O jak vážnou věc jde, o tom ledacos napovídá fakt, že toto nařízení striktně platí pro posádky letadel.

Pásmová nemoc

Pokud člověk letí do vzdálených zemí, a překoná tak rychle řadu časových pásem, může se u něj objevit pásmová nemoc, anglicky: jet lag. Projevuje se nespavostí, poruchami koncentrace, sníženou výkonností, rozmrzelostí a dalšími příznaky.

Někdo na ni užívá hormon melatonin. Odborníci radí chodit několik dní před letem směrem na východ dřív spát a před letem na západ naopak co nejpozději. Dobré je se nepřepínat, vynechat alkohol, dlouhé slunění na pláži a všechno, co organismus zbytečně zatěžuje.

Co pomáhá

Riziko STT sníží, když si dáme den před letem nebo před cestou tabletku aspirinu, případně některého z jeho generik: acylpyrin, superpyrin apod. Také bychom měli dostatečně pít nějaký neslazený nealkoholický nápoj, optimální je litr za dvě hodiny letu.

A do letadla si vzít volný oděv, teplé ponožky i přezůvky, abychom si mohli na sedadle nebo v uličkách zacvičit a rozproudit krev. O vhodných cvicích se lze poradit s letuškami. Lidé, kteří mají problémy se žilami a krevní srážlivostí, by si měli vzít elastické punčochy, které zlepšují žilní návrat, případně si koupit letenku v 1. třídě.