Studie jistého amerického psychiatra zjistila, že přes 10 procent pacientů diagnostikovaných s duševní poruchou trpí nějakou jinou tělesnou chorobou. Například srdečními šelesty nebo nedostatkem minerálů, jako je vápník či hořčík, který vyvolává příznaky podobné depresi," řekla profesorka Plantová reportérům Daily Mail.

Další možnou příčinou symptomů podobných depresi mohou být problémy se štítnou žlázou. Jiná studie zjistila, že přes 40 procent pacientů s diagnózou deprese na jedné klinice trpělo ve skutečnosti vedlejšími účinky léků, které způsobovaly depresi jako nežádoucí vedlejší účinek.

"Například léky na astma mohou způsobit depresi, ale mnoho lékařů o tom neví," dodává profesorka Plantová a tvrdí, že příbuzní někoho, u koho existuje podezření na duševní poruchu, by měli trvat na testu.

Lékaři by vždy při podezření měli testovat hladinu neutransmiterů

"Pokud lékař předepíše lék, měl by si zjistit, zda má pacient nízkou hladinu neurotransmiterů - látek v mozku jako například serotonin, které ovlivňují náladu - a které z nich se případně nedostává. A až poté se rozhodnout pro nějaký lék." Takový test se dá provést z krve či moči a na privátních klinikách se provádí běžně. Problém je v tom, že mnoho lékařů o tomto testu ani neví.

"Diagnóza se často stanovuje na základě anamnézy, nikoliv testů krve. A to nestačí," dodává profesorka Plantová, "pacient s duševními problémy dostává pomoc spíše šťastnou náhodou. To by lékařům stačit nemělo."