Vývoj ve světě profesí odrážejí i lékařské statistiky. Doby, kdy nejběžnějším postižením v práci byly úrazy, patří minulosti. Nejčastější nemocí z povolání v Česku je podle nejnovějších statistických údajů bolestivé onemocnění středového nervu v zápěstí, odborně nazývané syndrom karpálního tunelu.

Postihuje široké spektrum profesí – od horníků přes lesní dělníky, šičky, frézaře, montážníky, soustružníky, svářeče až k sekretářkám. Nevyhýbá se ani čalouníkům či řezníkům na jatkách.

„Je to často důsledek používání velké svalové síly nebo velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů. Bývá jich až desítky tisíc za jedinou směnu. U méně fyzicky namáhavých činností to je důsledek ergonomicky nevhodného uspořádání pracoviště,“ řekl Právu prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., předseda Společnosti nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně a přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Syndrom karpálního tunelu je úspěšně léčitelný operací, sděluje a dodává, že Společnost nemocí z povolání bude prosazovat účinnější preventivní opatření.
Uvedené nemoci z přetěžování pohybového aparátu a nervů končetin v České republice totiž neubývají, ačkoli celkově u nás od roku 1990 počet nemocí z povolání i nemocných klesá.

Mezi přetěžované patří také skupina lidí pracujících s vibrujícími nástroji – se sbíječkami, bruskami, pěchovačkami, s motorovou pilou, pneumatickými kladivy apod. Mívají nemocné periferní nervy končetin, kloubů, kostí nebo cév.

Zaměstnavatelé se brání uznat diagnózu

Ne přesně definovaná část lidí své onemocnění z vykonávané práce zatajuje. „Pokud člověk dobře vydělává a stačí na práci, své potíže nikde nezveřejňuje, ani při preventivních prohlídkách. Zatajování příznaků nám později pacienti sami přiznávají, obvykle až ve stadiu plně rozvinutého onemocnění, kdy už na práci nestačí,“ pokračuje Brhel.

Podle něj zaměstnavatelé velice často podávají odvolání proti uznání nemoci z povolání. Argumentují, že zaměstnanci neuvedli své potíže při preventivních prohlídkách, jenže zaměstnanci vědí, že by s tím měli problémy. Pro odvolací orgán ministerstva zdravotnictví ovšem není zatajení zdravotních obtíží před zaměstnavatelem důvodem k neuznání nemoci z povolání.

„V poslední době přibývá případů, kdy zaměstnavatel odmítne uznanou nemoc z povolání. Pak je poškozeným žalován, ale ne vždy to bývá pro poškozeného jednoduché, zvláště pokud má zaměstnavatel své dobré právníky,“ konstatoval prof. Brhel. O uznání nemoci z povolání podle něho nemají zájem rovněž osoby samostatně výdělečně činné, drobní podnikatelé bez dalších zaměstnanců.

Syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu může vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem.

Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolesti pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat např. studií nervového vedení či metodou EMG. Pro úlevu od bolesti se doporučuje v pravidelných intervalech přikládat na zápěstí led.

Ten tlumí bolest a urychluje hojení zánětu. Jedinou účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetětí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní.