Dalšími častými problémy, které hrozí zhoršením až ztrátou zraku, je zelený nebo šedý zákal. Ani o nich toho většina lidí mnoho neví. Neznají příznaky těchto chorob, nedokážou rozpoznat jejich raná stadia a nevědí, jak jim předcházet. Přitom nejjednodušší způsob, jak všem třem nemocem předejít, bývá ve většině případů skoro banální: zajít včas k očnímu lékaři.

Kritická čtyřicítka

Pro většinu lidí může být dobrou záminkou třeba situace, kdy si kolem čtyřicítky musí pořídit brýle na čtení. Oční lékař jim pak nezměří jen dioptrickou vadu, ale také nitrooční tlak. Také vyšetří oční pozadí a zhodnotí stav zrakového nervu, cév i sítnice, podobně jako stav rohovky, čočky a dalších součástí oka. Pokud bude mít podezření na některou ze zmíněných poruch a nebude si jistý, může je poslat na další vyšetření. Případně jim předepíše léky nebo doporučí preventivní opatření. Prostě má řadu možností, jak pomoci, když přijdou včas. Čím později přijdou, tím menší je šance na efektivní pomoc.

Nebezpečná degenerace

Makulární degenerace se obvykle projevuje neostrým viděním a zakřivením jinak rovných linií, třeba oken, střech, domů atd. V místě, kam soustředíme zrak, můžeme také vidět zamlženou skvrnu. Když se ale porucha začne projevovat tímto způsobem, bývá už dost pozdě.

Makula je žlutá skvrna na sítnici oka, velká pouze několik milimetrů čtverečních. Odpovídá za ostrost a barevné vidění. Běžná degenerace, kterou přináší stárnutí, postupuje u každého člověka různě rychle. Dochází při ní k odumírání nebo poškozování zrakových buněk v oblasti makuly.

Odborníci rozeznávají dvě formy této degenerace. Suchou, při které se ztenčuje tkáň sliznice a ztrácí smyslový i pigmentový epitel, tedy výstelka sítnice. A mokrou formu, při níž dochází k růstu špatných cév, které krvácejí a mohou na sítnici dělat jizvy.

Prevencí proti makulární degeneraci je zdravá životospráva a pestrá strava s dostatkem zeleniny i ovoce. V poslední době se staly hitem přípravky s luteinem, vitamíny, minerály a dalšími látkami. Do jaké míry vám mohou ještě pomoci, o tom se poraďte spíše s očním lékařem než s lékárníkem. Jejich hlavní smysl je preventivní.

Chrání buňky před poškozením určitým typem záření a rizikovými volnými kyslíkovými radikály. Pokud však už k poškození sítnice došlo, pomoci nedokážou a nemá smysl za ně utrácet peníze.

Riziko vypuknutí choroby zvyšuje kouření, kornatění cév, nadměrné sluneční záření a dědičné dispozice. Víc se o ní dozvíte na www.makularni-degenerace.cz  nebo na www.ordinace.cz

Záludný glaukom

Zelený zákal, odborně označovaný jako glaukom, je zrádný tím, že naprostá většina pacientů nepociťuje žádné potíže. Přitom se v oku nebezpečně hromadí tekutina, která neproudí tak, jak má, a zvyšuje nitrooční tlak. Ten pak snadno může poškodit vlákna zrakového nervu.

Když se glaukom začne projevovat tím, že nám vypadne kus zorného pole, máme mlhavé vidění nebo nás přepadne bolest oka, bývá nemoc ve značně pokročilém stadiu. Takový stav vyžaduje většinou okamžitý zásah.

Cílem léčby, ať už kapkami, léky nebo chirurgickými postupy, je snížit nitrooční tlak a zlepšit proudění tekutiny uvnitř oka.

Glaukom je nemoc, která začne u řady lidí propukat po čtyřicítce, což je věk, kdy by většina z nás měla absolvovat preventivní prohlídku. Lidé, kteří tuto chorobu zaznamenali v rodině nebo v blízkém příbuzenstvu, by dokonce měli zajít za očními lékaři, kteří s ní mají hodně zkušeností. Kontakty na ně a další informace o glaukomu najdou na www.zeleny-zakal.cz .

Šlápnout na brzdu

Třetím nejčastějším problémem, který postiženým zhoršuje zrak nebo je o něj připravuje, je šedý zákal, odborně katarakta. Lidé začínají hůř vidět na blízko a na dálku. Hůř vnímají kontrasty i barvy a normální světlo je začíná oslňovat. Časem vidí okolí přes šedý závoj. To proto, že se čočka oka začíná zakalovat.

Zpočátku mohou pomoci vhodné brýle. U hodně zkalené čočky však bývá nutná operace. Při ní lékaři nahradí lidskou oční čočku umělou. Zásah je bezbolestný a v 95 % případů pomůže.

Daleko lepší je však zajít za očním lékařem a zajímat se, jak je ve vašem případě možné těmto potížím a rizikům předcházet, případně je co nejefektivněji přibrzdit. Stejně jako u přecházejících dvou nemocí.

Dvojnásobné riziko mrtvice a infarktu

Pacientům, u kterých lékař objeví riziko nebo první příznaky makulární degenerace, hrozí dvojnásobné riziko, že zemřou na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Zjistili to při svém výzkumu s více než 2000 pacienty australští lékaři. U lidí, kteří měli rozvinuté degenerativní změny na sítnici už na začátku tohoto výzkumu, bylo toto riziko dokonce pětkrát až desetkrát vyšší.