"Většina lidí považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Myslí si, že se proti tomu nedá nic dělat, stejně jako proti zhoršení fyzické kondice. Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť, máme svůj osud víceméně ve vlastních rukách," uvedl docent Jakub Hort z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

Paměť není dokonalá a je náchylná k různým nepřesnostem, není to magnetofonový záznamník, Člověk si pamatuje výběrově. Pro poruchy paměti podle Horta obecně platí to, co pro svaly. "Když je člověk používá, jsou silné, pokud ne, zmenšují se," popsal lékař. Na buněčné úrovni je tvorba paměťových stop provázena změnou tvaru zakončení nervových buněk s tvorbou nových bílkovin. Používáním a trénováním těchto zakončení se udržuje mozek v kondici.

Každý si může děravou paměť obnovit

Podle předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Dany Steinové je pro lidi s trénovanou pamětí hračkou vyjmenovat 43 amerických prezidentů či sto míst Ludolfova čísla.

Běžně si člověk zapamatuje na jedno přečtení sedm položek seznamu, člověk s trénovanou pamětí až 150, řekla Steinová. Tento úkol zvládnou podle ní i devadesátníci, což je prý důkaz, že obnovit si děravou paměť tréninkem může každý.

Zapamatovat si více informací umožňují specifické postupy, takzvané mnemotechniky. Antičtí řečníci se díky tomu učili dlouhé projevy s bezchybnou přesností. Jednu z technik popsala Steinová. Chce-li si člověk zapamatovat nákupní seznam, má si představit potraviny na neobvyklých místech bytu, například krabici mléka v lustru. Pak projde v mysli bytem a vše se mu vybaví.

K lepší paměti přispívá dostatek spánku a pravidelné cvičení, vhodný je tanec nebo chůze asi čtyři kilometry denně. Paměť posiluje malé množství červeného vína, dvě deci denně, ryby, saláty a olivový olej, vitamíny C a E, omega mastné kyseliny a ginko biloba.