Stomatologové v tomto směru sdílejí názor všech lékařů na všechny neduhy: Prevence je lepší než léčba. Předcházet potížím znamená v případě zubů moudrosti především zavčas (tedy ve věku před prořezáváním) provést rentgen čelisti. Ten by v patřičné době měl být - a na kvalitních stomatologických pracovištích také je - součástí běžné preventivní prohlídky.

Rentgenologický snímek pořízený zhruba ve čtrnácti až šestnácti letech odhalí, zda jsou zuby moudrosti založeny a v jaké pozici, z čehož lze usoudit, jestli se budou dobře a úplně prořezávat a nezačnou nepřiměřeně „zlobit“.

Vyjmout neprořezaný zub není žádné „dobrodružství“

S tím, že prořezávání třetích stoliček může doprovázet zvýšená teplota, bolestivost nejen v oblasti dásně, ale třeba i krku (příznaky se někdy podobají angíně) či celková fyzická i psychická nepohoda, by měl počítat každý - to samo o sobě ještě není důvodem zákroku.

Pokud jsou však třetí stoličky v dásni umístěny atypicky (například horizontálně zaklíněné v kosti), je rozhodně lepší odstranit je ještě před tím, než se začnou prořezávat. „Tento výkon opravdu není nijak „dobrodružný“, říká stomatolog MUDr. Jaroslav Šimon.

„Jde o maličký řez do dásně, odstranění nepatrného množství čelistní kosti nad zubem a zašití ranky několika stehy. To vše samozřejmě při analgetickém tlumení – ve většině případů stačí lokální, méně často je třeba celková anestézie. Bolestivost po zákroku se většinou neliší od bolesti po trhání zubů a za pomoci běžně dostupných analgetik brzy pomine. Stehy se pak za zhruba týden vyjmou a pacient má nadosmrti s obtížnými osmičkami po starostech.“

Problém může vzniknout při částečném prořezání

Dosti velké problémy mohou třetí stoličky dělat v případě, kdy se prořežou jen částečně. Tkáň kolem nich totiž vytvoří kožní záhyb, v němž se zachycují zbytky jídla a vytváří se tak ideální prostředí pro rozvoj infekce.

Zánět v okolí korunky zubu (pericoronitis) nejen bolí, ale působí též další komplikace - od obtíží při kousání a křečí čelistních svalů přes zápach z úst až po bolestivost a otoky nejen v místě postižení, ale třeba i v oblasti podčelistních lymfatických uzlin.

„Málokterý pacient je pak schopen pochopit, že během akutního zánětu je nejprve třeba zvládnout infekci a teprve po jejím doléčení lze přistoupit k odstranění zubů, což by bývalo bylo lepší udělat před tím, než k zánětu došlo,“ říká MUDr. Šimon.

Třetí stoličky jsou problematické dědictví

Pro naše prapředky byly třetí stoličky důležité. V sedmnácti až pětadvaceti letech, kdy se obvykle prořezávají, jim totiž už mnoho zubů chybělo, takže jim tyto „dodatečné“ přišly při žvýkání mamutů vhod. A navíc se jim do částečně již vyprázdněných úst snadno vešly.

My však dnes díky stomatologické péči a vůbec zcela jinému životnímu stylu o zuby tak snadno nepřicházíme, takže zuby moudrosti nejen nepotřebujeme, ale ani pro ně v puse nemáme dost místa. Tím spíš, že čelist se během vývoje lidstva postupně zkracuje.

Podle MUDr. Šimona se tak osmičky mohou stát i problémem estetickým, protože – i dobře prořezané a zdravé – někdy způsobují deformaci „svých kolegů“. A to nezřídka zubů, které jsou podstatně víc vidět.

Trhání prořezaných osmiček se nijak neliší od jakéhokoli jiného vyjmutí zubu – provádí se v lokální anestézii a bolestivost po výkonu záhy (popř. za pomoci běžných analgetik) odezní. „Na stomatologických klinikách je možné se dohodnout i na celkové anestézii, při níž jsou najednou odstraněny všechny čtyři problematické stoličky. Je však samozřejmě vždycky nutné posoudit individuální situaci pacienta,“ říká MUDr. Šimon.