„Kousnutí klíštěte se v žádném případě nesmí podcenit. Nejlepší ochranou je očkování právě v těchto měsících,“ řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik republiky.

A zdá se, že letos bude klíšťat skutečně hodně. Stejně jako loni tomu napomohla teplejší zima, kdy více klíšťat přezimovalo na svých hostitelích, tedy hlavně myších a ptácích.

„Klíšťata jsou opravdu všude, nejen na známých lokalitách, ale i na horách či v městských parcích,“ říká doktor Vít. Je to důsledek často i dlouhodobě neobdělávané zemědělské půdy, kde se hlodavci mají možnost přemnožit.

Podle doktora Václava Chmelíka, primáře infekčního oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích, klíšťata přenášejí jak klíšťovou encefalitidu, tak lymeskou borreliózu.

Nejrizikovější jsou senioři

Ohroženy jsou všechny věkové skupiny. Pokud je však napaden senior, průběh onemocnění bývá v mnoha případech závažnější. „Důvodem je skutečnost, že virus napadne organismus již zatížený četnými chronickými nemocemi, které souvisejí s věkem,“ říká primář.

Dodává, že životní styl starších lidí se v dnešní době proti minulosti změnil.
„Jsou aktivnější, sportují, tráví čas s rodinou nebo přáteli v přírodě, chodí do lesa na houby. Nákaze jsou tak vystaveni mnohem častěji. Očkování starších lidí by se tedy nemělo podceňovat,“ nabádá primář Chmelík.

Pomůže očkování

Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě sice v ČR stoupá, stále je ale nízká. Zatímco loni bylo očkováno 16 procent populace (v roce 2005 to bylo 11 procent), v Rakousku je to 90 procent.

„V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou lze napravovat pouze příznaky a neexistuje terapie, která by léčila přímo toto onemocnění. Proto je kladen takový důraz na prevenci,“ říká profesor Roman Prymula, děkan Fakulty vojenského lékařství Univerzity obrany v Hradci Králové.

Tvrdí, že rodiče většinou nechávají očkovat děti, což je správné, ale v žádném případě by neměli zapomínat na sebe. Zvlášť důležité je očkování právě pro seniory, kteří se v přírodě pohybují více, chodí na houby, a tak jsou více vystaveni kousnutí klíštěte.

Klíšťat se nedotýkat

Přestože se jaro teprve klube, za pár dní už může být výrazně tepleji a klíšťata budou hrozit. Po každé procházce přírodou bychom se měli prohlédnout a zrovna tak své mazlíčky, tedy hlavně psy a kočky.

Klíště musíme odstranit, ale nikdy na něj nemáme sahat. Na jeho povrchu jsou totiž borrelie a těmi se můžeme nakazit.

Vyndané klíště je nejlépe spláchnout v umyvadle, v žádném případě ho nespalovat. Může totiž prasknout, vznikne aerosol a ten se může dostat do oděrek, které máme na kůži. Tím se nakazíme.

Co možná o klíšťatech nevíte

Klíšťata jsou cizopasníci, kteří ke svému životu potřebují krev. Všechna jejich vývojová stadia – larvy, nymfy a dospělci – se vyskytují v přírodě od března do listopadu. Larev je nejvíc. Ze 2000 vajíček se vyvine sto larev, z nichž část přežije a vznikne deset nymf. Z toho se vytvoří pět dospělých klíšťat. Všechna stadia klíštěte jsou nebezpečná.
V ČR je asi sedmnáct druhů klíšťat. Pro člověka je nejnebezpečnější klíště obecné.
Samička klíštěte je schopna sát na těle až dva týdny. Během této doby se zvětší až 300krát.
Okamžik přisátí klíštěte hostitel zpravidla necítí. Do rány klíště vylučuje látky, které tiší bolest a brání srážení krve. Teprve později rána svědí. To už je však klíště přisáté a virus klíšťové encefalitidy se dostal do organismu.
Ptáci a savci mohou nákazu přenést do vzdálenějších oblastí. Zdrojem viru jsou především lesní myšovití hlodavci, ze savců pak veverky, králíci, kuny, lišky i vysoká zvěř, ale i ptáci a plazi.
Zdrojem nákazy pro člověka mohou být i ovce, kozy a krávy, které se nakazí, když se pasou na okrajích lesů. K onemocnění může dojít po požití nepasterizovaného mléka.