Málokdo ví, že skoro každý z nás si po jednoduchém tréninku dokáže bez časového limitu vybavit řadu 100 čísel. Na kurzech zaměřených na trénování paměti to zjišťují mladí lidé stejně jako sedmdesátníci nebo osmdesátníci.

Mezi jejich výkony není prakticky žádný rozdíl. Trénink kupodivu smaže věkové rozdíly. Když lidé během 20 minut zjistí, jak neuvěřitelně moc si toho pomocí speciálních technik dokážou zapamatovat, zažijí něco, co by se dalo nazvat pozitivním šokem. Pro starší lidi je to pochopitelně ještě příjemnější než pro mladé. Může jim úžasně zvednout sebevědomí. V rodině, mezi příbuznými i mezi známými.

Předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Danuše Steinová uvádí příklad jedné klientky. Tato osmdesátnice vychrlila po tréninku na svou rodinu ohromující řadu sto čísel, která následují za desetinnou čárkou Ludolfova čísla (3,14). Jen tak, z hlavy.

Patnáctiletý vnuk s ní od té doby jedná jako s rovnocenným partnerem a s babičkou konzultuje i své problémy. „Něco takového si nekoupím v žádné lékárně,“ říkala jí šťastná žena.

Prastaré memotechnické pomůcky

Technik na trénování paměti je hodně. Příkladem jednoduché vizualizace jsou třeba klouby na ruce coby pomůcka pro to, abychom si uvědomili, jestli má měsíc 30 nebo 31 dní. Jinou pomůckou je akrostikum, věta, v níž každé slovo začíná stejným písmenem jako informace, kterou si chceme zapamatovat.

Třeba na pořadí barev v duze může znít: Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi. Tedy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo (tmavě modrá) a fialová. Pomocí těchto a dalších technik si lidé dokážou zapamatovat dejme tomu 94 českých panovníků a prezidentů, počínaje Sámem z roku 623. Systém mnemotechnik znali podle Danuše Steinové už Řekové někdy před třemi tisíci lety.

Po úrazech a mrtvicích je trénink nutností

Trénink paměti a duševních schopností není jen příjemnou zábavou. Pro starší lidi je i způsobem, jak si zvednout sebevědomí. Zároveň může být užitečnou prevencí proti přirozenému zhoršování paměti, které přichází s věkem, a proti demenci, tedy Alzheimerově chorobě.

S lidmi po mozkových mrtvicích nebo úrazech mozku se na svých kurzech setkává i členka České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Jana Vejsadová. Trénink paměti jim pomáhá zlepšovat jejich stav. Potvrzují to jak jejich pocity a zlepšující se duševní schopnosti, tak vyšetření neurologů.

Aby si získané schopnosti udrželi a rozvíjeli je, musí trénovat každý den. Také jim pomůže, když budou neustále aktivní a otevření k poznávaní nových věcí, her, hlavolamů. V praxi to může znamenat, že se třeba přestanou zbytečně bát nového mobilu a naučí se ho ovládat.

Pomůže jim i zdravá životospráva a sport. Hlavně ty druhy sportů nebo cvičení, při kterých se učí složité koordinaci pohybu. A zároveň to, jak pohyb sladit s dechem. Příkladem může být třeba taj-či nebo další podobná cvičení.

Pomůže i síla skupiny

Dobří organizátoři kurzů se podle Jany Vejsadové snaží vytvořit ve skupině přátelskou, hravou a uvolněnou atmosféru. Lidé přestanou mít strach, že se před ostatními znemožní, protože nedosáhli požadovaného výsledku. Ten totiž není nejpodstatnější. Nejdůležitější je trénink mozku a zlepšování našich schopností.

Řada lidí, kteří absolvovali její kurzy, se schází i po jejich skončení, protože trénovat ve skupině je pro ně mnohem snazší a příjemnější. Samotné doma je to nebaví.