Nový objev ohlásila doktorka Doris Taylorová, ředitelka Centra pro opravy kardiovaskulárního systému. „Původní idea byla vytvořit transplantovatelné krevní cévy nebo celé orgány, které jsou vyrobeny z těla vlastních buněk,“ uvedla Taylorová pro odborný magazín Nature.

Průlomový objev by mohl jednou zachránit tisíce životů osobám, které každý rok marně čekají na transplantaci vhodného srdce a svého dárce se nedočkají. Podle Taylorové tvorba trojrozměrné konstrukce, která napodobuje složitou srdeční architekturu a spletitost, byla vždy záhadou, přestože se o to několik světových vědeckých pracovišť pokoušelo v laboratoři.

Její tým uspěl proto, že využil proces zvaný celková decelularizace orgánu. To je proces, při němž se odstraní všechny mrtvé buňky, ale zůstane zachována struktura mezi nimi. Poté, co se podařilo tohoto docílit u srdce prasete a potkana, Tayolorová vstříkla dovnitř zachované konstrukce směs kmenových buněk z embryonálních jedinců zmíněných druhů savců. Ve sterilním prostředí v laboratoři pak srdce znovu dorostlo. Celý proces od decelularizace po začátek pumpování srdce trval osm dní.

„Rozřízněte kousek tohoto nového srdce a nakrájejte ho, buňky jsou zpět na svém místě. Ty buňky mají mnoho ze znaků, které se srdcem spojujeme, a zdá se, že vědí, jak se chovat jako srdeční tkáň,“ napsala Taylorová.