"Lidé by si měli uvědomit, že si rozčilováním nepomůžou. Zácpy jsou běžnou denní realitou a nemá smysl se rozčilovat. Situaci to jenom zhorší," říká dopravní psycholožka Daniela Čajánková. Podle ní se ve stresových situacích vyplatí především osobní disciplína. "Když situaci nemůžete ovlivnit, musíte ji přijmout," tvrdí odbornice.

Motorista prožívá při jízdě sérii psychických zátěží. Jsou-li silné, nebo trvalého charakteru, mohou se nepříznivě podepsat na zdravotním stavu. Stres se projevuje mimo jiné v dýchacích a srdečních potížích, v problematické látkové výměně, ve snížené imunitě. Vztek a nevyřešené konflikty se mohou odrazit také v bolestech hlavy. Takzvaný nestrávený strach pak může přivodit poruchy trávení, popisuje v knize Publikace pro řidiče Karel Havlík.

Potenciální zdravotní riziko prý číhá na každého řidiče. Záleží však na tom, jak je schopen se mu bránit. "Když se člověk rozhodne, že bude žít ve velkoměstě, nebo bude často jezdit autem, musí s touto zátěží počítat. Stres z dopravních kolapsů prostě mít bude," tvrdí psychiatr Josef Flek.

Lidé by měli počítat s možným zpožděním

Pro někoho je příčinou stresu pouhý výjezd z garáže, dalšímu se rozbuší srdce při předjíždění, jinému stoupne tlak v dopravní zácpě. "Kongesce, neboli zácpy prostě jsou a řidiči s nimi musí počítat. Člověk, kterého tato situace překvapí, je hodně naivní," říká Vlasta Rehnová z Centra dopravního výzkumu.

Člověk by se podle ní měl na cestu maximálně připravit. "Informace o dopravních zácpách lidé mohou zjistit na internetu, nebo z rádia. Mělo by to být zakalkulované do jízdy. Tím se sníží stres," dodala. Poučený a připravený řidič by prý měl situaci lépe zvládnout. Lidé však tyto informace většinou neberou na vědomí.

"Stres vede k nepřiměřenému dopravnímu jednání. Člověk začne nesmyslně předjíždět, troubí, křičí, jede někomu na kufru. Nic tím neřeší, nepomůže si, jen stresuje další řidiče a ohrožuje je svým chováním," míní Rehnová.

Přestože při stání v zácpě se člověk vystavuje také riziku toxické otravy, více prý prožívá bezmoc. "Rád by jel a nemůže. Je sevřený a není úniku. To, že tam vdechuje škodliviny, příliš neřeší," podotýká Rehnová.

Velmi špatně snášejí čekání dynamické typy

"Se stresem stoupá duševní napětí, nepohoda a někteří to nevydrží. Začnou se chovat nepřiměřeně, nebezpečně. Udělají nesprávné rozhodnutí, projevuje se agrese, netolerance vůči někomu, kdo potřebuje odbočit. Chtějí uhájit svou pozici v koloně," popisuje situaci na silnici psycholožka.

Míra tělesného poškození pak závisí na tom, jak často jsou lidé vystaveni podobnému stresu. "Záleží na tom, v jakém stavu člověk je. Zácpa může tento stav prohloubit. Když se to opakuje, důsledky mohou být vážné," dodává Čajánková.

Odreagovat se může člověk telefonátem, poslechem klidné hudby, nebo rozhovorem bez velkých emocí. "Dobré je pohovořit si na neutrální téma. Hovor by měl odvést pozornost od vzniklé situace," radí Rehnová. Ne každá hudba však prý nepřinese uvolnění. "Techno asi není to nejlepší. Vhodnější je něco, co sníží tep, uklidní. Třeba vtipy na cédéčku," doporučuje Rehnová.