Každé potažení z cigarety mohutně ovlivňuje mozek, hlavně spojení nervových buněk. Nikotin se zde naváže na acetylcholinové receptory a v oblasti mozku pro pocity blaha dojde k masivnímu vyplavení dopaminu. Ten navodí dobrou náladu a povzbudí člověka alespoň v prvních chvílích po vykouření cigarety.

Brzy však vzniká závislost: mozek požaduje další a další vyplavení dopaminu a nutí kuřáka kouřit. Bez nikotinu se naopak cítí utlumený a v depresivní náladě - prožívá abstinenční příznaky, a to už po několika hodinách od zapálení poslední cigarety. Jinak řečeno, kuřák závislý na nikotinu kouří hlavně proto, aby neměl nepříjemné abstinenční příznaky z nedostatku nikotinu. Mezi ně patří nespavost, změny nálady, deprese, obtížné soustředění, neschopnost odpočívat, podrážděnost, zlost. Ty většinou odezní do 4 týdnů.

Další abstinenční příznaky jako nutkání kouřit nebo zvýšená chuť k jídlu naopak mohou trvat 10 i více týdnů. Abstinenční příznaky obecně znamenají, že člověk se zbavuje nějaké drogy (přestal ji užívat), na kterou byl jeho mozek adaptovaný, naučený. Z toho plyne, že abstinenční syndrom je stav dočasný. Na druhou stranu jej ale nelze podceňovat: průměrný kuřák se učil kouřit dlouho, většinou léta.

Nekuřákem se stanete až po roce od zapálení poslední cigarety

"Abyste přestali kouřit, je velmi důležité změnit prožívání dne a své návyky. To, že díky novým moderním lékům nebude váš mozek postrádat nikotin, vám to usnadní," říká doktorka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku při VFN v Praze.

Nepodceňujme však tuto závislost ani délku její léčby. Ta by měla být nejméně 3, raději 6 nebo i více měsíců. Pokud někdo nekouří tři nebo čtyři měsíce, překonal to nejtěžší období, ale vyhráno nemá. K nekuřáctví si může gratulovat teprve po roce od zapálení poslední cigarety.