Úkolem břišní stěny, která má několik vrstev, je chránit vnitřní orgány a držet je v břišní dutině pohromadě. Onemocnění vzniká rozestoupením oslabené břišní stěny. Kritická místa bývají zejména v oblasti třísel a pupku. Vzniklou štěrbinou jsou vytlačovány některé z břišních orgánů ze svého přirozeného místa do kýlního vaku.

Největší komplikací je uskřinutí kýly, kdy například po zvednutí těžkého břemene může nastat prudké vysunutí břišních útrob do vaku, které pak svaly stisknou a zamezí jejich prokrvování. Uskřinutí se projevuje prudkou bolestí a je nutná okamžitá operace. V ČR zemře na tuto komplikaci asi deset až 12 lidí ročně. Kýly by se měly podle primáře chirurgického oddělení Nemocnice Kyjov Jana Smetky operovat v neakutním stavu jako prevence proti uskřinutí.

Při operaci kýly pomáhají síťky zpevňující břišní stěnu

Operace se provádějí 118 let. V současnosti se operují buď klasicky otevřenou operací, nebo laparoskopicky. Vývoj chirurgických metod významně ovlivnil vznik sítěk, které mimo jiné zpevňují celou stěnu břišní. Síťky se zdokonalují a nyní se používají v ČR asi u 40 procent operací kýly. Měly by být používány nejmodernější síťky, které jsou lehké a částečně se vstřebají. Síťky stojí zhruba 10 000 až 30 000 korun.

Operace, při nichž jsou tkáně sešívány, jsou bolestivější a pacient se musí osm týdnů vyvarovat fyzické aktivity. Při použití síťky se doba klidu snižuje na sedm až deset dní a nižší je i bolestivost zákroku.

Podle Smetky by se pacienti měli před operací zajímat o to, jakou metodou bude zákrok proveden, a případně, jaký typ síťky chirurg použije.

V ČR je pět center pro řešení kýly, ta používají nejmodernější a nejvhodnější materiály.