Na Vanderbiltově univerzitě v americkém Nashvillu připravili vědci dvěma skupinám obézních žen dietu o hodnotě 5000 kJ denně. První skupina si stravu rozložila normálně, tedy do tří jídel (snídaně, oběd, večeře), druhá jen do dvou (oběd a večeře). Po dvanácti týdnech zhubly ženy z první skupiny v průměru o 7,7 kg, ženy z druhé pouze o 5,9 kg.

Roli v tom podle vědců nehrál jen známý tělesný mechanismus, který má při delším hladovění daleko větší sklon ukládat cukry do tukových zásob. Stejně důležitý, ne-li důležitější, byl mnohem banálnější jev. Ženy, které snídaly, s menšími obtížemi dodržely předepsaných 5000 kJ. Klientky z druhé skupiny, které až do oběda hladověly, byly náchylnější k drobným i méně drobným podvůdkům, při kterých něco zhltly.

V knize Johna Hastingse Krok za krokem ke štíhlé linii (Reader's Digest) to docela výstižně říká jeden z mužů, který absolvoval tříměsíční kurz hubnutí: "Zpočátku jsem nechtěl věřit, že by snídaně mohla mít tak zásadní význam. Teprve když jsem ji začal důsledně dodržovat, zjistil jsem, že mi změnila stravovací režim celého dne."

Vše si nachystejte už večer

Přesto je stále dost lidí, kteří mají jasno: vynechat snídani, to je nejsnazší způsob, jak ušetřit kalorie. Pokud jsou aspoň trochu přístupní reálným faktům, mohlo by je zajímat zjištění odborníků z amerického Celonárodního registru váhové kontroly.

Týmy ze dvou univerzit v něm soustředily údaje o stovkách lidí, kterým se podařilo zhubnout 14 a více kilo. Novou váhu navíc udrželi nejméně rok. Když se jich výzkumníci ptali, co je potřeba udělat, aby se to podařilo, uváděli čtyři z pěti jako jeden z hlavních důvodů pravidelnou snídani.

Odborníci k tomu dodávají: Je třeba snídat v klidu a jídlo si co nejvíc vychutnat. Spousta lidí vám řekne, že na tohle nemají ráno čas. Nestíhají. John Hastings radí ve svém bestselleru: co nejvíc věcí si nachystejte už večer. Prostřete stůl, uvařte si čaj nebo kávu do termosky, také ovocné saláty a šťávy si můžete připravit na dva tři dny dopředu. A nařiďte si budík o 10 minut dřív. Člověk, který to ani tak nezvládá, si má snídani odvézt do práce. A tam ji pomalu, soustředěně, ale také s chutí sníst.

Aby se nerozjedli

Někteří lidé prý nesnídají proto, že se ráno jenom zbytečně rozjedí. Snídaně u nich odstartuje záchvaty hladu, místo aby je mírnila. Pokud však neřeší jídlem nějaké vážné psychické problémy, měli by s odborníkem probrat složení stravy.

Když člověk snídá potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI), není divu, že zápolí s podobnými potížemi. Prudce nám totiž zvedají hladinu krevního cukru. Ta pak podobně strmě spadne dolů. Tento výkyv krevních cukrů snadno vyvolá záchvat hladu.

Mezi potraviny s vysokým GI patří například rohlíky, bageta, koblihy, bábovky a vůbec bílé pečivo. Podobně jako cornflaky, popcorn, případně burisony.

Ideální ranní pokrm

Víme čemu se vyhnout, co však tedy snídat? Dietologové doporučují především potraviny s nízkým GI a slušným obsahem vlákniny, která zpomaluje vstřebávání a dobře nás zasytí: celozrnný chléb a cereálie nebo neslazené obilniny (ovesné, pšeničné a další vločky). GI snídaně sníží i dobrý rostlinný tuk (obsahuje navíc omega3 nenasycené mastné kyseliny, případně i steroly), který jíme v rozumném množství.

Ale také jogurty s obsahem tuku do 3 % nebo zakysané mléčné výrobky, které nás díky bílkovině zasytí na delší dobu. Podobně jako zelenina kvůli vláknině, méně už některé druhy ovoce, ty však zase obsahují rychlé cukry pro mozek. A tak bychom mohli pokračovat. Zkuste se podívat do kalorických tabulek a tabulek GI nebo do Ledničkového taháku, všechny je najdete na www.istob.cz nebo na www.flora.cz (tam jsou kalorie v ekalkulačce).

O vhodné snídaní se můžete poradit i s odborníky na bezplatných informačních linkách: 800 402 402 (Zdravá Pětka, specializuje se na děti), 800 116 116 (Merrylinka) nebo 800 175 324 (Informační linka Flóry). Upozorní vás jak na kalorické bomby a potraviny s vysokým GI, tak na další nástrahy rozumného hubnutí a zdravé výživy.

Pěkně je problém snídaní vysvětlený například v knize Hubneme s rozumem v praxi nebo v bestselleru Krok za krokem ke štíhlé linii. V obou knihách pak najdete konkrétní recepty na racionální snídani.

Klíč k dobré náladě

Dobrá snídaně bývá také klíčem k dobré náladě. Nejen kvůli rychlým cukrům jako palivu pro mozek nebo vitamínům skupiny B, ale i kvůli aminokyselině, která se jmenuje tryptofan. Organismus z ní vyrábí serotonin, hormon dobré nálady. Na tryptofan jsou bohaté ovesné vločky, banán a sója. Z jídel, jež si můžeme dát během dne je to rýže, květák, cibule, brambory, špenát či kuřecí maso. Vstala a dala si Big Mac

Rennée Zellwegerová projevila při natáčení druhého dílu filmu Deník Bridget Jonesové nejen herecký, ale i obchodní talent. Štíhlá herečka musela přibrat minimálně deset kilo (zvládla pozoruhodných 13). K snídani si dávala Big Mac s hranolky, velkým mléčným koktejlem a koláčky. K obědu spořádala 20 koblih s burákovým máslem, pizzu, hranolky a další koktejl. Když ani to nestačilo, slupla ještě veliký talíř špaget s masem a omáčkou. Každý den musela zkonzumovat 16 800 kJ. Což je příděl pro pořádného, fyzicky těžce pracujícího chlapa. Role však stála za to a honorář také. Za film dostala v přepočtu zhruba 666 miliónů korun. Rennée dokázala zpeněžit i následné hubnutí.

Chemie mozku

Psychologové tvrdí, že kortizol a adrenalin, dvě látky, které v mozku působí na sebeovládání, dosahují nejvyšší hladiny krátce po tom, co vstaneme. S jejich pomocí snáz splníme svá předsevzetí, třeba o dodržování správné skladby jídel a jejich množství. Když pak vidíme, že to jde, může nám tento první úspěšný krok pomoci, abychom celý den pokračovali správným směrem. Hladiny obou látek však v průběhu dopoledne klesají. I to může být jeden z důvodů, proč je pro nás u oběda nebo u večeře těžší dodržet racionální rady.