Za vše tedy mohou geny. Ty řídí, kolik leptinu bude jejich nositel v těle mít. Sadaf Farooqi se svým kolegou Paulem Fletcherem z University of Cambridge zjistili, že leptin je odpovědný nejen za snižování pocitu hladu a zvyšování pocitu nasycenosti, ale ovlivňuje také lásku k jídlu.

Britští vědci sledovali několik osob, které měly vzácnou genetickou poruchu způsobující naprostý nedostatek leptinu v těle. Tito pacienti měli tendenci se nadměrně přejídat jakýmikoli potravinami a byli kvůli tomu vážně obézní. Poté, co jim uměle dodávali do těla leptin, jejich hlad se snížil a začali být vybíravější. Výsledkem toho také zhubli.

Skenováním mozku postižených osob bylo zjištěno, že pokud v těle není leptin, části odpovědné za zvýšení chuti k jídlu se výrazně aktivují při pohledu na jakékoli potraviny. Pokud je leptin dodán, reakce těchto částí je jen mírná.