Většina specialistů doporučuje svým klientům zaznamenávat také své pocity. Měli by si uvědomit, jestli jedí z hladu, z únavy nebo je honí mlsná. Nebo jestli podnět k jídlu vyvolala špatná nálada, vztek, úzkost, nebo naopak pohoda. Ale i to, kde jedli a co při tom dělali, případně další okolnosti. Z těchto záznamů pak rychle vyčtou největší chyby.

Omyl číslo jedna

Tou nejčastější chybou je špatné rozložení jídla během dne. Opravdu hodně lidé nesnídá a spousta z nich moc nedá ani obědu. Spíš se tak v rychlosti něčím odbudou, pokud vůbec něco snědí. V pět odpoledne už většina z nich šilhá hlady.  A jen co dorazí domů, začnou drancovat ledničku.

V nezvladatelném záchvatu žravosti pak splácají páté přes deváté. Hltají věci tučné, přehnaně sladké nebo i relativně přijatelné, ale v nesmyslných porcích.

Zkrátka kašlou na to, co by pro ně bylo rozumné a co ne. Porušují jedno racionální pravidlo za druhým.

Když se je podaří přesvědčit, aby si jídlo rozložili do celého dne, jsou skoro až zaskočeni, kolik toho mohou sníst, aniž by přibírali, nebo dokonce hubnou na svou přirozenou váhu

Půlku vraťte zpět

Další častou chybou je to, že jedí příliš naložené talíře. Ideální by bylo, kdyby si naložili svoji obvyklou porci, a potom z ní polovinu vrátili zpět. Nebo aspoň třetinu. To je ale pro spoustu z nich ze začátku těžké.

V tom případě navrhují odborníci jiný chytrý manévr, který se dá krásně ilustrovat na klasické vepřové s knedlíkem a se zelím. Místo šesti knedlíků si na talíř dejte jen  pět půlek knedlíků. Místo tří tučných mas dvě libovější. A místo malého kopečku zelí kopec pořádný. Rozdíl v energetické hodnotě? Šokující: 1800 kJ místo 4000.

Sacharidové nálože

Jinou chybou je špatná skladba stravy. Například hodně žen jí příliš mnoho sacharidů, aniž to tuší. A přitom mají pocit, že jedí velice zdravě, samé vhodné potraviny. Tak z čeho tloustnou? Samozřejmě z přemíry sacharidů.

Ke snídají si dají müsli (obsahuje škroby, které se štěpí na sacharidy). Ke svačině pak dvě tři jablíčka nebo banán anebo hrozen vína (to je dost rychle stravitelných sacharidů, které navíc dovedou pořádně zacloumat krevními cukry). K obědu si dopřejí malý kousek masa se čtyřmi až pěti velkými knedlíky nebo kopcem brambor, případně rýže (přílohy jsou opět samý sacharid).

Ke svačině "jen" dva rohlíky (bílá mouka, kterou najdeme i v knedlících, je nejen sacharidová bomba, ale navíc prudce mění hladinu krevního cukru, což snadno vyvolá záchvat hladu). A k večeři kopec špaget (zase jiná forma sacharidů). Snědí ho jen s kečupem, bez sýra, protože ten je přece moc tučný. Jenže co jídlo, to nálož sacharidů, navíc i kopec kalorií.

A teď chytře

Zkusíme to trochu jinak. Ke snídani si dáme jogurt s knäckebrottem nebo tmavým chlebem lehce potřeným rostlinným tukem s rostlinnými steroly (představují formu relativně zdravých tuků, které navíc snižují cholesterol). Ke svačině pak tři mrkve nebo jednu oloupanou okurku anebo pár rajčat, případně kombinaci této a jiné zeleniny. K obědu si dopřejeme maso s dušenými fazolkami. Ke svačině několik plátků šunky s jedním tmavým rohlíkem (má sice stejný počet kalorií jako ten bílý, ale nezvyšuje tolik krevní cukry a obsahuje vlákninu, která člověka zasytí na delší dobu, navíc brzdí vzestup glykémie v krvi). 

Večer si dopřejeme krásně aromatickou čínu z kuřecího a zeleniny (lehké kuřecí maso obsahuje kvalitní bílkoviny, které organismus musí zpracovávat dále, efekt zasycení podporuje i vláknina ze zeleniny, pokud jde o kilojouly, jde obvykle o jídlo kaloricky průměrné).

Mezi uvedenými jídelníčky není žádný dramatický rozdíl, pokud jde o změnu stravovacích zvyklostí, ale ten druhý má mnohem racionálnější skladbu. Tedy podstatně méně sacharidů a více bílkovin (ty nás zasytí na delší dobu, protože organismu trvá déle, než je stráví, navíc pomáhají zachovat svalovou hmotu, a tedy bazální nebo-li základní výdej energie).

Druhý jídelniček obsahuje také mnohem více zeleniny, která má minimum kalorií a prospívá zdraví.

Zrádné ochutnávání

Další rozšířenou chybou je bezděčná konzumace jídla. Není to jen zobání večer u počítačů, u novin nebo u televize. Je to třeba také ochutnávání při vaření. Když si žena bude dávat stranou na talířek nebo do kastrůlku stejnou porci, jakou při vaření ochutnala, může být na konci hodně zaskočená.

Nejednou se ukáže, že množství toho, co ochutnala, se rovná jídlu, které si dá na talíř. Sní tak bezděčně dvojnásobnou porci. Je to snadné zejména tehdy, pokud vaří dobře, navíc ráda jí a chystá si něco oblíbeného.

Nemá smysl podvádět

Někteří lidé nevydrží dělat si první týden pouze záznamy všech svých zlozvyků. Podlehnou pokušení zlepšit svou image, a tedy i jídelníček.

Jiní si naopak řeknou: teď mě čeká hladovění, tak si předtím ještě pořádně užiju. Bývá pak složitější zachytit jejich stravovací chyby a motivy přejídání.

Řada lidí se stydí za množství jídla, které spořádá. Zbytečně. Je to prostě fakt. V kurzu hubnutí, kde si ve skupině procházejí jídelníčky všech, a všichni se při tom často smějí, mají stydliví jedinci samozřejmě právo na to, aby se ty jejich záznamy veřejně neprobíraly.

Rychle však pochopí, že tady nejde o žádné zesměšnění. Jde o to, že se mohou poučit na chybách. Důležité je nepodvádět a nezapomínat zapisovat opravdu všechno. Bývá to podobné, jako třeba při rentgenovém snímkování kostí nebo ultrazvukovém vyšetření. Jedině přesné zmapování problému umožní efektivní nápravu chyb.

Jak dělat záznamy

Záznamy o tom, co jsme kdy snědli, s jakými pocity a za jakých okolností, se dají dělat různě. Například v knize Krok za krokem ke štíhlé linii (Reader's Digest Výběr) najdeme vedle formuláře Stravovacího deníku také Profil hladu. Do něho zaznamenáme, co jsme snědli, kdy, jaké jsme při tom měli pocity a co jsme případně udělali, abychom naléhavé nutkání něco sníst oddálili nebo eliminovali.

V jiných knihách můžeme najít formuláře, do kterých je nutné zaznamenat i to, kde jsme jedli, s kým nebo co jsme při tom dělali. Snaží se zmapovat tzv. spouštěče, tedy impulzy, které v nás vyvolávají naléhavou potřebu něco zbodnout. Jeden z možných formulářů si můžete zdarma stáhnout z internetové adresy: www.stobplus. cz a vytisknout si ho.

Důležité je nosit ho stále s sebou. Jakmile něco sníme nebo začneme zápolit s pokušením něco si dát, měli bychom všechno přesně zaznamenat. Rychle zjistíme, že to není žádná ostuda nebo obžaloba nás samých, ale naopak nesmírně užitečný pomocník při hubnutí.